Je pravda že na dvoře císaře se vždycky dobře jedlo?

Stravovanie na dvore kráľa a cisára pre súčasného našinca nie je „to pravé orechové“.
Treba si uvedomiť, že aj pri tomto platili určité prísne protokoly. Jeden z najdôležitejších: Začať jesť môžete, až keď začne jesť cisár, kráľ. Keď On skončí, musíte skončiť aj vy. Rovnako je to aj s pitím predložených nápojov. To nehovorím o rozhovore, či voľnej zábave počas jedenia, pokiaľ nie ste niekto z najvyšších pohlavárov. Takže voľnú zábavu rovno vypustite z hlavy, tá začne, až po odchode najvyššieho pána.

Reklamní trik, aby se prodávalo. Všude se dobře jedlo, pokud na to bylo.

Vybavila se mi jedna věc z pubertálního mládí. Tenkrát jsem četl paměti armádního generála S.M.Štemenka [byly tam hezké fotografie 😉 ] Štemenko byl za Stalina velitel operačního oddělení GŠ Rudé armády), který v nich mimo jiné dával k lepšímu různé historky (celá kniha je přirozeně OSLAVNOU propagandou, spíše ideologickým výkladem oficiálního stanoviska tehdejší sovětské věrchušky, než konzistentním historickým pramenem – vyšla AŽ po Stalinově smrti).

Pochop, že celou dobu do nás cpali, jak sověti za války trpěli hladem a zimou (což JE pravda, takový Lenigrad [blokáda] musel být hustej). No a Štemenko v pamětech popisuje příhodu o tom, jak Stalin, který „rád nahlížel pod pokličky“ zkoumá stůl s připraveným jídlem k obědu, zvedá na mísách pokličky a mumlá si „hmm, tady je polévka… a zde je zelná polévka…“ 😮

To mě ZARAZILO – JAK to proboha mělo korespondovat s tím, že celá země v dsledku války hladoví a STALIN (česky „ocelový“) si žere jako prase (nestačí mu JEDNA polévka k obědu)? Tenkrát jsem teprve začal pobírat skutečnost, že lidé jsou si sice rovni, ale NĚKTEŘÍ jsou si ROVNĚJŠÍ. Chápeš? 😉