Jak je to s historickým právem na určité území?

Nic takové neexistuje, jde jen o projev revanšismu, který do současné mezinárodní polity nepatří. Historicky to samozřejmě bylo téma – v odkazu je článek na anglické Wikipedii, kde jsou posány konkrétní případy.

Zdroj: https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Revanchism

Tak na co se vlastně ptáš, když si sám odpovídáš? 😅

Historické právo na území vycházelo z konceptu delegace práva v lenním systému na základě boží vůle: kurfiřti zvolili volenýho krále římskýho, volenýho krále římskýho korunoval papež na císaře římskýho, od tý chvíle byl císař a král římský. Ten, jsa korunován samotným „náměstkem Krista na zemi“, propůjčoval léno jednotlivým zeměpánům – české knížectví povýšil na království (Bulla Aurea Siciliae), okněžňoval hrabství (zůstávalo hrabstvím, ale bylo postaveno na roveň knížectví – Gorice a Gradiška, Tyroly), etc. etc. etc.

Jednotlivý zeměpáni získávali léno, původně, jako odměnu za něco, následně léno, jednotlivé rody, dědily, nebo si i navzájem prodávaly. Komu lenní pán podléhal, toho země to byla.

Ruské impérium to mělo jinak, především (po bojarech) bylo samoděržavné, tj. podobné, např. Číně v centralisaci moci. Jednotliví lenní pánové (bojaři) nedisponovali takovým právem, jak bylo obvyklé v Evropě. Ruský gosudar nebyl papeženec, byl orthodoxní, od toho se odvíjelo i, poněkud, jiné nahlížení na delegaci moci z boží vůle, nicméně princip byl shodný: gosudar byl pán z boží vůle.

Zemské hranice začaly být meritem sporu až s konceptem národních států, tj. s nacionalismem. Do té doby to nikdo moc neřešil: kdo by řešil, kde přesně leží hranice mezi Čechy a Bavorskem, když ty hvozdy stejně nikdo ani neprošel, ne tak tam projet, že?

Pak ano, pak „my hovořit česky, my nechtít německy hovořící pán!“ Zemské hranice tak byly věcí mezinárodních dohod, mezinárodní politiky. K československému státu se připojilo Valčicko, protože přes něj vedla trať, tak aby nemusela být peáge, Západní Vitorazsko – bůhví proč! 😅, vrátil se kus Slezska známý jako Hlučínsko, Polsku se postoupila většina Těšínska, aby už taky konečně dali pokoj. S historickým územím to, tedy, nemělo nic společného – Těšínsko je jedno, Valčicko jsou Arcivévodství Rakousky pod Enží.

Co to má společného s tím, že Putin, nebo kdokoli jiný, něco říká? Fakt nevím: lidi toho hubou namelou! 🙄🤪

Historické právo na určité území je komplikovaná záležitost, která se často používá pro ospravedlnění teritoriální expanze nebo nároků na území. V zásadě jde o argument, podle něhož má stát nebo národ právo na dané území na základě jeho historické kontroly nebo přítomnosti v určitém období.

Nicméně toto ‚historické právo‘ je sporné a často zpochybňované. Prvním důvodem je, že územní hranice se během historie měnily velmi často, často jako výsledek válek, kolonizace a diplomatických dohod. Je tedy obtížné určit, na který okamžik historie bychom se měli odvolávat při určování tohoto ‚historického práva‘.

Navíc uznání ‚historického práva‘ by znamenalo otevření dveří pro mnohé nároky na celém světě. Pokud by toto kritérium platilo, jakýkoliv stát by mohl nárokovat jakékoliv území, na kterém kdy měl kontrolu. To by vedlo k řadě konfliktů a násilí.

Je tedy důležité, aby mezinárodní právo a uznání jednotlivých států respektovalo současné hranice a územní integritu států. Jak jste již zmínil/a, moc a síla má velký vliv, ale je to právě mezinárodní právo a diplomatické nátlaky, které mohou pomoci vytvářet určitý rovnováhový stav.