Je normální, když si člověk píše deník?

Je to normální, protože to nikomu neškodí.

Není to normální, nemá to žádný smysl. V dřívějších dobách psaly deníček svobodné pany, Zapisovaly si tam touhy a neuskutečněné sny.
Např. „milý deníčku, dnes jsem šla přes náměstí, šel proti mě, když mne míjel, zdálo se mi, že se na mne usmál…“.

Upravil/a: elkon

Normální je to, co je běžné, co dělá většina. A většina si deník nepíše. Tím nechci říct, že ten, kdo si píše deník, není normální. Každý je jiný a každý má jiné zkušenosti a proto i jiný deník.

Proč by ne?

Tak třeba já si píši diárium, jestli je to (jsem) normální fakt nevím 🤷‍♂️😮

Deníků může být více druhů, ale ano, normální to rozhodně je.
Lišit se může druh deníků, důvod, účel, aj. Ale vždy to má benefity a opodstanění.

Mezi přínosy může spadat: sebeanalýza, sebereflexe, lepší poznání a porozumění sebe sama, jistá terapie, zdravější psychika, zvýšená vlastní hodnota, sebevědomí a povědomí o sobě (dobrých i horších stránek), lepší kreativita, trénink paměti, představivosti a koncentrace, lepší vyjadřování i samotné psaní, disciplína, odreagování nebo vypořádání se s něčím, nalezení odpovědí na některé otázky, organizované a srovnané myšlenky a pocity, přehled (v životě, aktivitách, událostech), nadhled a lepší porozumění/pocho­pení (nejen vůči sobě), inspirace, vymanění se z (opakovaných) chyb a problémů, uspořádání priorit a jasnější životní cíle, postupné sledování změn a pokroku, úložiště vzpomínek a nápadů, relaxace, forma meditace, introspekce, motivace, pomoc/ník, řešitel problémů (kterých je zrovna třeba).. A další přínosy.

Za mně jsou oba přístupy normální. Častější je spíše si deník nepsat, ale na psaní ani na nepsaní není nic neobvyklého.