Je někdy lepší některé věci nevědět?

Jak kdy a jak co. Třeba to, kdy oopustíme tento svět, co se stane zítra, co za x let atd. Je něco mezi nebem a zemí.

Takže je lepší nevědět, pokud něco nezískáme, nebo neztratíme. Tudíž je lepší nevědět, kdy opustím tento svět

Člověk nemusí vědět o spoustě věcí a možná by se o nich chtěl dozvědět, ale neměl by odvahu uděla ttotéž. Nepřizná, že mu chybí odvaha.

Ale neplatí to vždy, někdy je lepší krutá pravda než nevědomost či lež. S tím se člověk špatně vyrovnává.
-------.

1. Je lepší nic nevědět než vědět, že tomu tak není -autor není jistý
2. Je lepší nevědět nic než vědět tolik věcí, které nejsou – – možná Nietzsche

Z toho plyne, že moudrost nespočívá v tom, abychom věděli více toho, co je nového, ale poznali to, co nového není pravdivé.

V tom je často podstata problému u většiny lidí. Na jedné straně moc toho nevědí, ale na druhé straně toho vědí tolik,, i když to není pravda.

Zamyšlení nad slovy vědět x nevědět je v anglickém zdroji.
https://quote­investigator.com/2015/05­/30/better-know/

I slavné osobnosti pochybují. Tím, že pochybují, myslím, tedy žíji. Vím, že málo vím. .

Upravil/a: annas

Je, nevykecám to nebo se nebudu trápit. 🙂

Někdy ano. Naposledy jsem se dozvěděl, že Ashton Kutcher a Mila Kunis jsou pěkný čuňata:

https://www.id­nes.cz/revue/spo­lecnost/ashton-kutcher-hygiena-mydlo-sprcha-herec-mila-kunis-podcast.A210802_122­339_lidicky_sub

To je opravdu lepší nevědět. 😄

Ale i když budeme Vaší otázku brát z té vážnější stránky, tak i přesto platí, že někdy je opravdu lepší nevědět. Neplatí to samozřejmě vždy a všude, ale někdy zkrátka ano.

Určitě někdy je. Zabrání to mnoha stresům, trápení, mnohdy to ušetří peníze. Může to třeba i zachránit vztah.

Ano

Vím, že nic nevím. Asi na tom bude něco pravdy, záleží na úhlu pohledu.

Ano.

Nevík kdo to řekl, ale někde jsem četl, možná slyšel, že „vědění je děvka ďáblova“ a musím souhlasit a vysvětlím proč. Pokud si představíte, že každý má nějakou úroveň vědění. Někomu by se obrazně vešlo do špendlíkové hlavičky a někomu do gymnastického míče. Pak si představte různé problémy, které lítají v prostoru jako např. tenisáky. Kolik míčků má šanci zasáhnout špendílkovou hlavičku? A kolik ten velký míč? Kdo nic neví neláme si zbytečně hlavu s problémy, protože o nich prostě neví. Na druhou stranu – kdo nic neví, musí věřit všemu.