Máš roupy, bejku? 😉
Jakkoliv je Uran vnější planetou soustavy, navíc plynný obr, tak se dá
téměř s jistotou předpokládat, že tam najdeš KAŽDÝ prvek
Mendělejevovy tabulky (s výjimkou těch, které tam přirozeně NEMOHOU
existovat). A jakkoliv jeho koncentrace tam téměř s jistotou bude nižší
než na Zemi, tak v absolutním měřítku ho tam může být i více než na
Zemi. (Uran je prostě fakticky velký.)
A teď TY! Může na Mesíci růst alespoň měsíc Měsíček a dostat měsíčky? 😉 😁
Doplnění SPECIAL FOR ZJENTEK! 😉
Tak PŘIROZENĚ tam třeba nemůže existovat prvek č. 43 Tc (technecium).
Jeho nejstabilnější izotop má poločas rozpadu asi 4 200 000 let
[většina jeho izotopů PODSTATNĚ kratší, minuty, sekundy], ergo všechno
původní technecium už je dávno ff čoudu. 😉
(jistě, můžeš namítnout že striktně se mohlo vyvořit/vzniknout NOVÉ
přirozenou cestou – rozpadem izotopu U235 , ale asi chápeš,
jaxem to myslel 😉 🙂 ) Dobrá připomínka. 🙂
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Jestli se divíš nad názvy chemických prvků a planet v naší soustavě… tak jednoduše planety dostaly pojmenování podle postav z římské/řecké mytologie a totéž i mnohé prvky. Zárovenň ale některé prvky byly pojmenovány po těch nově objevených vesmírných tělesech (které zpravidla nesly nějaké to řecko-římské pojmenování) – z důvodu jakési paralely v pokroku ve vědě, v chemicko-fyzickém světě. A pár prvků nese taky název třeba po objeviteli nebo podle místa, kde k objevu došlo.
2Kdo udělil odpovědi palec? zjentek, aliendrone
před 86 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Tonda Káňa, jistě, minimálně na Zemi je mléka dost, takže alespoň v jistých částech Mléčné dráhy mléko je. ;) :D :D
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1064 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |