Je možné snížit hodinovou sazbu zaměstnanci bez předchozí domluvy?

A co o situaci říká zákoník práce? Existuje sazebník, platové třídy, zařazení…

Domnívám se že pro zaměstnavatele to možné je a překvapit by nemělo, zvláště pak v ČR, kde prostý občan je to poslední. Naopak zvýšení by občanu nebezpečné býti mohlo a to zejména zdravotně, takové překvápko by s jedním mohlo pěkně zamávat, přestože k porušení zákoníku práce by jistě vůbec nedošlo. Proto nestrašme s takovou újmou.

Upravil/a: zjentek

Standardně ne, mzda bývá součástí smlouvy, nebo samostatně mzdovým výměrem. Zaměstnavatel může samostatně odměnu pouze zvýšit, na snížení jsou třeba dva.
Ale bacha: Pokud byla sjednána mzda ve formě základní a pohyblivé odměny, pak s tou pohyblivou částí může zaměstnavatel hýbat. I pro toto jsou myslím nějaká omezení, ale to z hlavy nedám.

Je otázka, jak je zaměstnanec placen.
Hodinový průměr se mění s počtem dnů.
Někdy je několika složková mzda (může být nižší osobní ohodnocení
a další příplatky, podíly, ve mzdě), když je některá, kromě zaručeného základu nižší ⇒ vychází nižší hodinová sazba.
Hodinová mzda – záleží na smlouvě a platovém výměru, zda je součástí smlouvy…
Když se zaměstnavateli nedaří ⇒ může přechodně mzdu snížit
(to by mělo být v posledním odkazu).
Z morálního hlediska, by bylo slušné, zaměstnance upozornit,
oznámit i zdůvodnit, proč je mzda nižší.
Někdy může udělat chybu účetní (nám dokonce 3, po sobě neustále
„mrvily“ výplaty. Nedokázaly správně zadávat údaje do PC
a nebo si pletly typy mezd.
Vedoucí se také může dopustit chyb v podkladech, pro výpočet mzdy.

"… (dále jako „ZP“), dle kterého zaměstnavatel mzdu sjedná v pracovní smlouvě, stanoví vnitřním předpisem nebo určí mzdovým výměrem. Mzdový výměr je tak ze své povahy jednostranným právním jednáním, kterým zaměstnavatel zaměstnanci mzdu jednostranně určuje, pracovní smlouva je naopak dvoustranným právním jednáním, kterým zaměstnavatel mzdu se zaměstnancem na základě vzájemného konsenzu sjednává.
https://www.pra­ce.cz/poradna/ak­tuality/detail/ar­ticle/mam-mzdovy-vymer-a-zamestnavatel-mi-snizil-vyplatu-lze-se-nejak-branit-zeptali-jsme-se-pravnicky/
Ke snížení mzdy, která byla stanovena jednostranným opatřením, může dojít právě v současném období při restartu ekonomiky,kdy zaměstnavatelé se snaží snižovat náklady. Podmínkou ovšem zůstává, že zaměstnanec pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu.V žádném případě nemůže však zaměstnavatel mzdu snížit pod její minimální úroveň, která je u jednotlivých skupin práce uvedena v nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
https://www.us­tavprava.cz/blog/202­0/07/muze-zamestnavatel-snizit-mzdu/
Kdy a za jakých podmínek můžete snížit mzdu
https://www.jen­prace.cz/maga­zin/kdy-a-za-jakych-podminek-muzete-snizit-mzdu

Právu, zjevně, vůbec nerozumíš – na tu otázku nelze nějak moc smysluplně odpovědět.

Pracovněprávní vztah, na základě pracovní smlouvy v mezích zákoníku práce, je relativně normální business contract, jinými slovy, co si vyjednáš, co si dohodnete, co dostaneš do smlouvy, to platí.

Tahle zásada dispositivity smluvních stran, jako součást zásady legální licence (tj. co není zakázáno, je povoleno, a co není přikázáno, nikdo nesmí být nucen konat nebo strpět), platí potud, pokud se nedostane do kontravalence se zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretensí (tj. co není výslovně přikázáno, nebo povoleno, nesmí stát konat).

V praxi to znamená, že dohodnout si můžete všecko, co neupravuje zákoník práce, tj. všecko, co neodporuje jeho zákazu, nebo naopak příkazu, přičemž pokud si něco nedohodnete, řídí se to obecnými právními předpisy, právním mravem, právními usancemi, judikaturou atp. – prostě platným právem.

Co se pak týká mzdy, náhrady mzdy, dalších náležitostí, peněžních, naturálních, deputátních – prostě: co za to dostaneš:

• platí, že musíš dostat minimální mzdu, za všech okolností; smluvní ujednání, které by stanovovalo nižší odměnu, nebo něco podobného, by bylo absolutně neplatné,
• pokud podléháš zaručené mzdě, pokud ti náleží zákonné příplatky, náhrady (třeba za čekání mezi spoji řidičů autobusů), stravné: minimálně v minimální výši to musíš dostat,

Pak je otázka, jak bude výše mzdy sjednána.

Pokud je výše mzdy ujednána v pracovní smlouvě, nebo třeba v pracovní smlouvě je uvedeno, že výše mzdy bude ujednána samostatnou smlouvou, dohodou, atp., a pak je výše mzdy ujednána zvlášť dohodou, jde o smluvní vztah dvou stran, který je pro obě strany závazný, přičemž s jakoukoli jeho změnou musí souhlasit obě smluvní strany.

Pokud je výše mzdy dána tzv. mzdovým výměrem zaměstnavatele, tak – v mezích platného práva, jak popsáno výše – jej může jednostranně změnit. Zákoník práce však zaměstnavateli přikazuje zaměstnance se mzdovým výměrem seznámit (musí mu ho vydat, prokazatelně), takže že by zaměstnanec o ponížení mzdy nevěděl, je absolutně nemožné.

Ještě je možnost dojednání výše mzdy v kolektivní smlouvě, v rámci vyjednávání s odborovou organisací, či organisacemi. Ta se týká i zaměstnanců, kteří v odborech nejsou, tedy jim např. nechodí odborový bulletin, nejsou zainformováni o výsledku vyjednávání přímo, atp. V takovém případě ale, zpravidla, musí zaměstnance seznámit zaměstnavatel. Může to viset na nástěnce, přijít nějaký interní email, možností je.

Nenapadá mne, jak by mohlo dojít ke snížení základní mzdy, aniž by byl o tom zaměstnanec informován. Legálně, samozřejmě.