Je dnešním starounům právem vyčítáno, že jsou konzervativní, nerudní, snad až nepřizpůsobiví?

Není, žádná výčitka nemůže být právem.
(Nemyslím si, že má někdo právo někomu něco vyčítat.)

Jinak to vidím podobně jako paní Květa z Vašeho příspěvku v diskuzi.
A říkám si „zaplaťpánbů“, že ještě alespoň ti starší zastávají konzervativní
hodnoty a že nejsou ochotni se všemu „za každou cenu“ přizpůsobovat…

Nerudnost není výsadou starších, setkávám se s ní
i u spousty mladých a lidí středního věku.
Je sice nepříjemná, ale ani tu bych lidem nevyčítala.
Podle mne je to důsledek nějakého zklamání, traumatu apod.

Nevím, nikdy jsem se s tím nesetkal, možná proto, že jsem se dokázal vždycky jakž takž přizpůsobit. V době, kdy jsem byl mlaďoch, žádné převratné věci neexistovaly, to je pravda. Připadalo mi ale směšné třeba to, jak se důchodci oblékali. Ale nevyčítal jsem jim to, prostě to k nim patřilo. Možná by mi připadl ještě směšnější dědek oblečený jako pubertální hejsek.

Čém starší člověk tím je vždycky relativně konzervativnější a méně přizpůsobivý novým věcem, než lidé o nějaký ten pátek mladší než on. To není problém jen dnešní doby. Stejně tak, jako se dnešní staří lidé děsí počítačů a mobilních telefonů, tak kdysi dávno tehdejší staří odmítali nastoupit do auta, chodit do biografu a pouliční lampy je rušily od spánku, protože na ně nebyli zvyklí.
Je to normální a bylo to v každé době. Navíc je to individuální.
No a že si staří s mladými už po generace vytýkají své rozdíly v chápání světa také není žádná novinka.

tohle je věc relativní…každá stará generace „nadávala“ na novoty té mladé a naopak…zatím to tak vždycky bylo a asi i bude…a nikdo neví, nač budou nadávat v budoucnu dnešní mlaďoši..prav­děpodobně na nějaké novinky, které si my zatím nedokážeme ani představit a kterých se už nedožijeme…

Staří lidé nejsou zdaleka všichni nerudní. Ale zažili si hodně a když se u některých přidá, že jsou nuceni žít v osamění, bez partnera, děti s vnoučaty vidí maximálně párkrát do roka, těžko si hledají kamarády, navíc důchod mizerný, tak ztrácí smysl života, upadají do depresí, náladu mají mizernou a mohou být nerudní, protože je zkrátka nikdo nerozesměje, nikdo jim nedělá společnost. Usmát se, být příjemným se stává pro ně nemožným. Úplná samota je to nejhorší, co může být.
Dnešní mladí prožívají už od mala svá léta sezením u PC, jsou závislí na on-line hrách, na mobilech. Rodiče se jim nevěnují. Valná část rodičů to svým dětem dovoluje, protože mají od dětí pokoj. „Nemají“ čas se věnovat dětem, užívat si jejich přítomnosti, podnikat společně akce, v této hektické době převládá únava rodičů na úkor dětí. Stará dobrá výchova dětí k úctě a ke slušnosti, hlavně starým lidem, je ta tam. Děti baví hlavně střílečky a zabíjení figurek protivníků. Vzrůstá v nich agresivita, neochota dělat něco jiného, nezájem o okolí a o cokoliv jiného. Starší lidé jsou podle nich hloupí, protože nerozumí počítačům. Když rodiče konečně poznají, že mají doma neposlušného nevycválaného hajzlíčka, je už na převýchovu pozdě. Naše generace starších pouštěla starší lidi sednout v MHD, podržela jim dveře, dávala jim přednost atd. Dneska už u většiny mladých slušnost neexistuje.

I když mám do důchodu 50 možná i více let, tak obdivuji starochy zažili budování komunismu, který se před cílem zhroutil a prožívají v blaženosti budování kapitalismu a mohou porovnávat.
Jenom zírám, že za 27 let republiku Česko nazvou Americké banky jako rozvojovou zemi i přes usilovné budování kapitalismu s kapitalistickou tváří s nejlepšími odborníky na správných místech..