Jaký je rozdíl mezi významy „moci“, „umět“, „dovést“ a „dokázat“?

Chtěla jem vám napsat několik slov po doplnění otázky, ale zapomněla jsem na to.

Reagovala jsem, že vám třeba pomůže etymologie. Nechtěl jste jí použít, za to nemůžu. Já jsme podle původu upřesnila významové rozudíly mezi některými slovesy v souladu s tím, co znám.

Když jste nechtěl vycházet z historie ,určitě znáte současné významy, proč jste ve svých příkladech neuvedl, , jak rozdíly chápete?

Proč ych vám měla vypracovat úkol? Jste přece vysokoškolák, takže byste měl vnapsat sám, sám a pak požáda např. o kontrolu, názor atd.

Jakékoliv vypracování úkolu se zde považuje za porušení kodexu.

Ssanžila jsem vám usnadnit rozhodování, nikolik za vás vypracovat úkol.

Ach, jo, moje překlepy. Vidím je až po odeslání.

1. Já jsem samozřejmě vděčný za Vaši snahu, ale všimněte si, prosím, co (podle mě docela jasně, ale raději zvýrazním) v popisu otázky píši:

„Jde mi o to, co MORFOSYNTAKTIC­KÉHO/SÉMANTIC­KÉHO je v onom MODÁLNÍM použití činí natolik odlišnými, že některá spojení ZNĚJÍ přinejlepším divně?“

Jak vidíte, zdůraznil jsem SÉMANTIKU, MORFOSYNTAX a prézent ZNĚJÍ, to vše mělo, jak jsem doufal, samo o sobě dostatečně svědčit o synchronní povaze otázky. Mluvčí jazyka nemají přístup k historickým významům. Ty se přece v mentálním lexikonu neukládají a mluvčí k nim nemají při generování vět jak přihlížet. Etymologie nám v tom nemá jak pomoci, etymologie může pouze zpětně vysvětlit, jak k rozdílům došlo. A tady je problém: já se právě snažím těch rozdílu dopídit. Nevím (zatím), v čem spočívají. Ale to už jsem ale, myslím, vysvětlil v editu. Tedy dále.

2. Hovořil jsem, a podal přehršel příkladů, o modálních významech a modálním použití. Zároveň jsem hovořil o velké míře synonymie. Pak jsem předeslal, že mě zajímají rozdíly právě v rámci oné synonymie. Nechápu tedy, co míníte tím „proč jste ve svých příkladech neuvedl, , jak rozdíly chápete?“, protože jsem měl za to, že právě to jsem byl učinil.

3. Ptáte se: „Proč ych vám měla vypracovat úkol? Jste přece vysokoškolák, takže byste měl vnapsat sám, sám a pak požáda např. o kontrolu, názor atd.“ To by byla legitimní námitka, (a) kdybych skutečně byl vysokoškolák, což už léta nejsem, a (b) kdybych snad byl svůj dotaz adresoval konkrétně Vám, čehož si opravdu nejsem vědom.

Pro objasnění: jelikož, jak jsem zmínil, dávno nejsem studentem žádné školy, o úkol jít opravdu nemůže, netlačí mě ani žádný termín, jen zkrátka „rozhazuji sítě“ na Síti, abych tak řekl, doufaje, že na to třeba nějaká chytřejší hlava přijde dříve než já. Coby lingvistu mě prostě zajímá, jak jsou odstíny těch významů v rámci velmi úzce definované třídy mapovány na syntax. Je to užitečné i z diachronní perspektivy, protože poznání v tomto smyslu může poučit a inspirovat etymologii (spíše než naopak). Ale to Vám asi nemusím říkat, pokud jste taky studovala lingvistiku nebo jiný filologický obor.

Pokud Vás urazilo, že jsem Vaši odpověď nepovažoval za užitečnou, omlouvám se. Jen jsem měl skutečně pocit, že se bavíme jeden o voze, druhý o koze, případně naopak, a ono se ukázalo, že tomu tak skutečně je. 😉 Asi je to moje vina, když jsem doufal, že je má otázka jasnější, než ve skutečnosti byla.

Mimochodem, opravdu Vám něco takové připadalo jako nějaký „domácí úkol“? Na jakém oboru a v jakém ročníku byste si ho představovala? Ptám se, protože by to byl, troufám si tvrdit, oříšek i pro většinu vyučujících. 🙂 Z tohoto pohledu bylo možná z mé strany bláhové se na něco takového ptát právě tady, to také uznávám.

Když jsem nic kloudného nenašel v příručce Čeština – řeč a jazyk, v Příruční mluvnici češtiny, Encyklopedickém slovníku češtiny, Mluvnici češtiny 1, 2 ani 3, ba ani v publikaci Čas a modalita v češtině, která vzbuzovala největší naděje, ačkoliv je letitá, mělo mě napadnout, že na to budu muset jít zgruntu a projít si důkladně SYN2015 (případně si počkat na SYN2020, až vyjde).

Závěrem ještě jednou děkuji za Vaši snahu a přeji vše dobré. Já se do budoucna budu snažit srozumitelněji formulovat. 😉

Vašemu dotazu jsem rozuměla, . Určitě bych posoudila, pokud byste napsal, co si myslíte, nikoliv opačně.

Podívejte se pro zajímavost na mou otázku.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/domnivate-se-ze-v-zivote-si-pojmy-chci-mohu-musim-ne-prekazeji-nebo-se-vzajemne-ne-krizi

Z etymologie se dá přece upřesnit, jaký je rozdíl moci a umět. Pochopil jste můj úmysl jinak, bohužel.

Z čeho vychází např. slvoveso umět? Nebo dokazat atd.? Já vidím rozdíl.

Mohl jste uvést příklad, jak si vysvětlení představuje.

Do domácí úkola byla nadsázka. Udělala jsem chybu, že jsem reagovala.

Možná jste četl. .
https://www.czechen­cy.org/slovnik/MOD%C3%8­1LN%C3%8D%20SLO­VESO

Ano, samozřejmě. NESČ je jedním z príma primárních zdrojů. V tomto ohledu ale nepostačuje. To je zjevné.

Oj, mám pocit, že spíše vytvářím nedorozumění, než hledám porozumění. Zkusím tedy vše uvést na pravou míru.

Píšete: „Z etymologie se dá přece upřesnit, jaký je rozdíl moci a umět. Pochopil jste můj úmysl jinak, bohužel.“

Musím bohužel zásadně nesouhlasit. K ničemu takovému etymologie nemůže sloužit. Etymologie může maximálně vysvětlit rozdíly, o jejichž existenci již předem máme povědomí. Může tedy vysvětlit jejich příčiny.

Všimněte si ale, že mně jde o něco docela jiného: jde mi o synchronní uchopení stávajícího sémantického (případně i morfosyntak­tického – z generativis­tického pohledu, je-li Vám to více po chuti) rozdílu. Nejde mi o to vysvětlit rozdíl, jde mi o to vůbec ho pojmenovat.

Že použití etymologie je v takových případech zcela zcestné je zjevné z toho, že zkrátka sémantický vývoj je naprosto nepředvídatelný. Pakliže mám uvést konkrétní příklad, vezměme si české slovo „rameno“.

Víme-li, že anglickým kognátem je „arm“ a známe-li indoevropské východisko, v čem nám to pomůže v pochopení sémantického rozdílu mezi „arm“ a „rameno“? V ničem. Představte si, že víme leccos, ale synchronní význam anglického „arm“ nikoliv. Můžeme tedy na základě znalosti etymologie předpovědět, že „arm“ neznamená „rameno“?

Totéž lze namítnout v případě snahy o uchopení rozdílů mezi „moci“, „umět“, „dokázat“ a „dovést“. Nešlo mi o původ jejich významu, nýbrž o jeho synchronní povahu. To je zásadní rozdíl.

Je třeba mít na paměti, že diachronní bádání je zcela závislé na znalosti jednotlivých stádií popsanýuch synchronně. Proto musí vnitřní rekonstrukce předcházet rekonstrukci vnější.

Neřeším angličtinu, její vývoj neznám.
Ale když znám etymologi, tak vím, co se dělo v češtině.

V češtině za původní skupiny ort-, olt- je v češtině skupina rat-, lat-, nebo rot-, lot.
Praslovanské ormę, *ormo , zní dnes jako rámě, dále rameno.
Význam zůstal stejný.

Psl. *ormę, *ormo je příbuzné se stpr.irmo tv.,gót.arms‘ru­ka’,něm. Arm tv.,lat.armus‘ra­meno,plece’,sti. īrmá- tv., av. arƏma ‘ruka, rameno’, vše z ie. *arƏmo- ‘ruka, rameno’.

Že šlo jen o synchronní význammně bylo jasné, ale podle původu se dal současný význam upřesnit.

Nechci se dohadovat, ale chápu to jinak. Znalost etymolgoie mně právě snáze umožňuje pochopit význam současný.

Hm, takže další klon, okamžitě hlásím profil!

Vrchol drzosti, tohle „výrazivo“. Ani jsem nepoznal, o jaký jde jazyk.

Promiňte, nerozumím. Jaké výrazivo?