Avatar uživatele
ivzez

Jaký je rozdíl mezi slovy počít a počnout?

Sloveso počnout mám spojeno s těhotenstvím.
Sloveso počít používám i ve smyslu „co si počít/co dělat“.

K položení otázky mne inspirovala Zvonísek: https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-mam-delat-co-si-pocnout

_______

Doplňuji:

Děkuji za odpovědi, otázku uzavírám.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: ivzez

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? johana 56 před 1903 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

Odpoveď byla označena jako užitečná

Jsou to dva různé tvary téhož slova – viz http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=po%C4%8D%C3%ADt Pro význam slova otevřít odkazy na slovníky.

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?ivzez Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
annas

zvonisek má určitým způsobem pravdu.

To, že má sloveso jiné tvary v přítomném čase a jiné v minulém, má své historické příčiny. Čeština je živý jazyk, stále se vyvíjí.,

--
Pro případné další zájemce, kteří se občas objeví.

Sloveso počít a počnout jsou synonyma. Pro psaný projev je určený tvar počal.

čieti – jen začít, počít, načít; dále počínat, načínat, začátek, začátečník, počátek

Ke tvaru čínati – k tomu „přitvořeno“ -čnouti, tedy počnouti.

Všeslovanské, praslovanské – *čęti 1. osoba přítomného času – *č6no, vychází z indoevropského *ken- rodit se začínat, sílit. Spojuje se s irskými výrazy, s latinským réí-cens = nový,, čerstvý, řeckým klainos – mladý staroindickým kanina – mladý.
Problematické je spojení s německým be-gionnen, ang. Be-gin
V. Machek Etymologický slovník.

Původní a náležitý tvar slovesa byl počít, začít, analogií byl vytvořený infinitiv počnouti – viz nahoře. V kmeni šlo o nosovku e, po jejím zaniknutí se sloveso přeřadilo se sloves z 1.do 2. třídy.

Vlivem tzv. otevřených slabik došlo k rozdílu mezi kmenem přítomným a minulým – proto jsou rozdíly mezi tvary přítomného a minulého času.
Podle historické mluvnice.

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
zvonisek

Nevím, zdá se mi to stejné. Jen počít je spisovné, počnout nespisovné.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
annas

Jak jsem napsala,. třeba někdy v budoucnu bude původ slov někoho zajímat.

V odkazu na jazykovou příručku není vysvětlenío, proč to ta je. . Odkaz na příručku t a sloveso začít o rovněž neřeší.
Protože tvary s -nu- se používají u sloves, která jsu odvozená od přídavných jmen.
Kottův slovník z 19. století uvádí „Novotvary počnouti, čnul, čnut, čnutí v jazyku spisovném se nedopouštějí.“

https://bara.uj­c.cas.cz/psjc/se­arch.php?hledej=Hle­dej&heslo=po%C4%8Dn­outi&where=hes­la&zobraz_ps=ps&z­obraz_cards=car­ds&pocet_karet=3&num­cchange=no¬_i­nitial=1
Z odkazu je zřejmé, že tvar počnouti se užíval v 18. století a ještě před vydáním Kottova slovníku. Stejně takl uvádí Jungmann.

Rovněž ve staročeštině tento tvar není. Ale je vidět, že jeho ozůstatky se objevují jako nespisovné.

Význam počít – něco začít, dát vznilk dítěte – oba tvary jsou knižní, u dtěte až zastaralé.

Jenže existovalo homonymum – sloveso po-číti – od čuvti, staročesky čúti, pak číti. – já čiji/u, čuju atd , čal/čel/čil atd. -zaznamenat smysly, cítiti. Proces čití, počitek, čídlo. Dnes význam cítit, vnímat.

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=%C4%8Dit%C3%AD

V odkazu na jazykovou přírfučku není vysvětlenío, proč to ta je. . Odkaz na příručku t a sloveseo začít o rovněž neřeší.
Protože tvary s -nu- se používají u sloves, klterá jsu odvozená od přídavných jmen.

Kottův slovník z 19. století uvádí „Novotvary počnouti, čnul, čnut, čnutí v jazyku spisovném se nedopouštějí.“

https://bara.uj­c.cas.cz/psjc/se­arch.php?hledej=Hle­dej&heslo=po%C4%8Dn­outi&where=hes­la&zobraz_ps=ps&z­obraz_cards=car­ds&pocet_karet=3&num­cchange=no¬_i­nitial=1

Z odkazu je zřejmé, že tvar počnouti se užíval v 18. století a ještě před vydáním Kottova slovníku. Stejně takl uvádí Jungmann.

Rovněž ve staročeštině tento tvar není. Ale je vidět, že jeho ozůstatky se objevují jako nespisovné.

Význam počít – něco začít, dát vznik dítěte – oba tvary jsou knižní, u dítěte až zastaralé.

Jenže existovalo homonymum – sloveso po-číti – od čuvti, staročesky čúti, pak číti. – já čiji/u, čuju atd. , čal/čel/čil atd. -zaznamenat smysly, cítiti. Proces čití, počitek, čídlo. Dnes význam cítit.

před 1903 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek