Popis prostý se užívá ve stylu prostě sdělovacím. Když popisujeme např. osobu, zachytíme její vzhled od hlavy až k patě., její oblečení apodl

Zatímco charakteristika je širší, zachycuje povahové vlastnosti člověka. Všímá si jeho vztahu k lidem, zájmů a schopností, vztahu k povinnostem nebo například k práci. Zpravidla se spojuje s popisem, proto se dělí na:

1. charakteristiku vnější = popis. .U člověka popíšeme jeho vzhled. a některé vlastnosti.

Např. Můj bratr
Je mu 17 let, měří 190 cm a je svalnaté postavy. Má malou hlavu s tmavě hnědými vlasy, velké hnědé oči a větší nos s hrbolkem, který má po matce, stejně jako já. Jeho velké, bílé zuby se schovávají za tlustými, malinovými rty.

2. charakteristiku vnitřní – vyjadřuje duševní vlastnosti, povahové rysy, schopnosti, dovednosti atd.

Jeho povahu lze charakterizovat jako bláznivou, přátelskou, obětavou, bojácnou a někdy i vcelku drzou. Ovšem musím hlavně zdůraznit tu bojácnost, protože když někde spatří pavouka, je s ním doslova „zle“. Přitom takový malý pavouček je roztomilý, nechápu, co se mu na něm zdá tak strašného.

Vlastnosti se vyjadřují přímo – konstatováním nebo nepřímo – konkrétní příklady jednání.
--

Zkuste si projít některé charakteristiky v odkazu
http://www.cesky-jazyk.cz/slohov­ky/charakteris­tiky/

Charakteristika znamená, že někoho hodnotíme do důsledku, jaký je všeobecně, kdežto prostý popis znamená, že popisujeme někoho v konkrétní situaci.
Například – (vymyšleno) Karel byl mladý třicátník, měl sportovní postavu, byl ambiciozní a díky své buldočí povaze byl úspěšný podnikatel. charakteristika
Karel šel po cestě, měl oblečené rifle a koženou bundu. Na uších měl sluchátka a vesele si vykračoval a smál se na protijdoucí dívky. popis prostý – Já to tak cítím.

V popisu popisuješ to, co vidíš. V charakteristice přidáváš i svůj subjektivní názor či hodnocení i dalších věci, než jen vzhledu..