„Praslovanské *udъ lze nejlépe vyložit z indoevropského *au-dho-,
složeného z *au- ‘od, pryč’ ( :u) a odvozeniny od *dhē- ‘položit’
(viz :dít se, :dít). Původní význam by pak byl „co je položeno stranou
(od těla)“.
(Rejzek J.: „Český etymologický slovník“, LEDA Praha 2001: 726)
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Význam tohkto slova
Úd (zastarale též oud) může být:
končetina
penis – pohlavní úd
úd (hudební nástroj) – arabský hudební nástroj
přeneseně též odnož, výhonek, nějaký orgán, dílčí část celku,
kterou lze v přeneseném smyslu považovat za končetinu
viz odkaz
Podle Rejzkova slovníku
Poslsky udo ‘stehno, kýta’, starorusky. udъ, s./ch.
ûd, staroslověnsky udъ. praslovansky . *udъ lze nejlépe vyložit z ie.
*au-dho-, složeného z *au-
‘od, pryč’ ( :u) a odvozeniny od *dhē-
‘položit’ Původní
význam by pak byl ‘co je položeno stranou (od těla či u těšla)’.
K podobnému tvoření např.
:záda, Staročesky č. zad ‘zadní část, zadek’ (do novočeštiny .
přešlo v pl. tvaru asi podle prsa, bedra
ap.). Všesloalovanské slovo
Praslovanskyx sl. *zadъ ‘zadní část’ je
zřejmě tvořeno z předl. *za ( :za) a
odvozeniny od ie. *dhē- ‘položit’ (viz
:dít se), původní význam tedy je ‘co je položeno mimo tělo. Úd dnes
vpředu mezi nohama.
Ještě původ slvoesa dít
dít zast. ‘říkat’. Stč. dieti, 1.os. přít. děju
i diem. Ve slov. jazycích dnes v tomto
významu řídké (hl. dźeć, sln. dejáti).
Psl. *dě(ja)ti vychází z ie. *dhē- ‘položit, stavět’, klást pak
‘dělat’ a od toho ‘říkat’. Starobylost tohoto významového
posunu dosvědčuje chetitské ‘klást’ – je kladeno mimo tělo , např.
je položeno vzadu’ ´záda
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2632 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1346 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |