Odpoveď byla označena jako užitečná

„útlocit, – kniž. citlivost, jemnocit;
útlocitný příd. (příliš) citlivý 2, jemný 6: útlocitná povaha; být útlocitný;;
útlocitnost, – z útloctiný přilišná citlivost, jemnost atd.“

https://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=%C3%BAtlocit­nost

Původ ze slova útlý + cit.

„Utlý – křehký, slabý, jemný, choulostivý, snadno porušitelný; nestálý, vratký; pomíjející, dočasný“

https://psjc.uj­c.cas.cz/sear­ch.php?hledej=Hle­dej&heslo=%C3%BA­tl%C3%BD&where=hes­la&zobraz_ps=ps&z­obraz_cards=car­ds&pocet_karet=3&ps_hes­lo=%C3%BAtkl%C3%BD&ps_­startfrom=0&ps_n­umcards=0&num­cchange=no¬_i­nitial=1

"cítit, cit, citový, citlivý, citlivost, citelný, pocítit, pocit, procítit, vycítit, soucit, necita ap.

Stč. cútiti. Všeslovanské. Staroslověnské oštutiti tv.

Vykládá se mylnou dekompozicí z psl. *ot-jutiti (do pračeského *ocútiti ), o- odpojeno jako předpona).

Samotné psl. *jutiti nemáme doloženo ,dobrá paralela je však v litevskémk . atjaũsti ‘cítit’, jautrùs ‘citlivý’. Od tohoto základu je i psl. *jutro (viz :jitro) vlastně ‘doba procitnutí’"

"útlý – Psl. *ǫtьlъ nemá jednoznačný výklad.

1. Je možné spojit s :tlít, význam by pak byl uvnitř tlející, chátrající’
2. , jiný výklad spojuje s *tьlo ‘podlaha, dno’ (jež asi s :tlít souvisí)

a interpretuje slovo jako ‘bezedný, děravý’ (předp. ǫ- by zde měla význam záporky, původem z ie. *n̥-, = ne. "

V češtině došlo k posunu – pravděpodobně posunu dál: „křehký, nepevný“ ~ „dnJ~ný popř. nedospělý, štíhlý“ použila se záporka ne.

Jlří Rejzek Etymologický slovník

Útlocit je jemný, křehký cit, útlé dítě je nedospělé, štíhlé, drobné. ,

Útlocit, tedy to, co je křehké, často, bezedné, co v těle dlouho tlí, doutná, pomalu skrytě se rozhořívá.´atd.

Spojení obou významu uvedeného slova útlý.