Tentokrát gadžo z pohledu romského. Minule jsem čerpala z Wikipedie

http://www.pf­.jcu.cz/stru/ka­tedry/pgps/ik­vz/podkapitoly/b02ro­move/17.pdf

Nejčastější romská označení příslušníků neromské komunity

Pro Romy, jakožto příslušníky často pronásledované menšiny, bylo rozdělení světa
na Romy a Neromy existenčně významné. Podobně také Židé považovali za funkční
označit každého, kdo nebyl Žid, společným názvem goj. Odlišná slova čhavo / raklo se užívají pro romského chlapce / neromského chlapce, stejně jako čhaj / rakľi odlišuje romskou dívku od neromské. Romský a neromský svět se vyznačoval odlišnými pravidly komunikace.

Termín gadžo je exonymum, ne exo-etnonymum, neoznačuje příslušníka nějakého konkrétního etnika. Tento termín je nejrozšířenější v lexikonu všech romských dialektů v Evropě. Původně název pro neromského sedláka, dnes spíše obecně Nerom.

Druhotný význam gadžo/gadži je „manžel“/„manželka“ neromského původu,
ale v některých olašských dialektech označuje i romského manžela a romskou manželku.V něk­terých dialektech se užívá termín goro – bílý– Evropan – běloch – Nerom – název původně naznačoval světlou barvu pleti a zevnějšku obecně.

Doplňuji:
My a oni, oni a my

Ještě jsem našla, že slovo gadžo má v jiných jazycích další významy.

Spojení gadža s milencem a gadži s milenkou či prostitutkou vychází dle našeho názoru rovněž z tradičního romského pojetí a domníváme se, že tohoto významu slova nabyla ještě před kontaktem s argotem. Michal Stewart ve své knize Čas Cikánů říká: „Mnoho Romů, které jsem znal, měli za milenky gadži, a někteří je dokonce na několik dnů nebo týdnů přivedli domů, aby žily s jejich rodiči (…).Ale jen zřídka se stávalo, že se gadži stala Romňi, protože většinou svému muži nerodila děti (…). Podobně jako sex se ženami z kvazipornogra­fických obrázků na zdi, o kterém snili (…), neměl tento sex pro Romy žádné společenské následky. Zdá se tedy, že Rom, který o své ženě mluvil jako o metaforické gadži, mohl Romňi lichotit, obdivovat ji jako předmět sexuální touhy (…). Romové prezentovali tělesnou touhu jako gadžovskou (…). Stejná logika fungovala u Cikánek. Oslovením manžela jako ‘mého gadže’ žena uznávala svou sexuální přitažlivost (jen s gadži se ženy pouštěly do veřejných sexuálních her).“
–
Romové však označovali okolní obyvatelstvo i jinými výrazy. Do španělského argotu tak např. pronikl výraz julay/julái ve významu „neopatrný, neobezřetný“, který pochází z caló (romsky chulaj) a původně znamenal „pán, sedlák“. Posunutý význam může souviset s pověstnou romskou schopností oklamat, napálit gádže, což bylo vždy vnímáno jako drobné vítězství v každodenním boji o přežití, jakož i jisté zadostiučinění. Tradičním hrdinou romských pohádek je také velmi často právě chytrý Rom, který dokáže napálit bezelstného, naivního a hloupého gádže.

Romové přišedší do měst začali v některých oblastech používat místo označení gadžo „sedlák“, které se na městské obyvatelstvo příliš nehodilo, nové označení goro (v hindštině se používá označení gorá pro člověka bílé pleti). U nás se toto označení vžilo např. mezi Romy v Rokycanech.

atd.

Upravil/a: annas

Ga – osada, vesnice
Džo – sedlák
Historický význam tohoto slova je tedy „sedlák z vesnice“ a později byl přenesen pro označení příslušníka „bílé“ většinové společnosti.
Doplňuji:
Jak se to Gadžo vyvinulo, tak jej beru rasisticky!

Zdroj: http://bartoso­va.blog.idnes­.cz/c/21737/Gad­zo-a-cikan-vyjasneni-pojmu.html

Upravil/a: anonym

Gadžo (vysl. gadžo někdy gádžo) je v romštině označení osoby jiné než romského původu. Termín vyjadřuje heterogennost označeného vůči Romům. Slovo gadžo má stejný kořen jako gav vesnice. Pro ženu neromského původu existuje slovo gadži.

Původní význam znamenal pouze vesničana, sedláka, původu jiného, než romského. V některých oblastech Slovenska, se však používal pro jakéhokoli ne-Roma. Výjimkou byli příslušníci inteligence, popřípadě vyšší vrstvy městské, pro něž se používalo slovo raj = pán, které dnes znamená spíše člověka ušlechtilého, bez rozlišení etnického původu. Dalším termínem podobného významu bylo slovo goro (pro muže) gori (pro ženu), které však označovalo hlavně člověka bílé pleti, spíše než člověka určitého sociálního postavení.

V některých dialektech (například v šarištině, nářečí rozšířeném na východním Slovensku) má pojem „gadžo“ a odvozená slova („gadžovka“ nebo „gadžuvka“ pro ženu, eventuálně „gadžovina“ pro věc) negativní význam nesouvisící s pojmem „neromský“, znamená nevychovaného člověka, „vidláka, kterému sláma čouhá z bot“, „gadžovina“ pak znamená nekvalitní věc nebo nechtěný jev. Tato slova jsou v daném významu zejména v Prešovském kraji běžně používána.

V západní Evropě a v Americe má někdy hanlivý význam ve smyslu nečistý, tj. nedržící se romských mravních zásad. Ukázka ve větě (přísloví):

Sikhav gadžeske, kaj sal manuš, jov tuke sikhavela, hoj the jov hin manuš.
Ukaž gadžovi, že jsi člověk, a on ti ukáže, že i on je člověk.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Gad%C5%BEo

kdyby jsi nemel tu zlatou tak si reknu ze jses tady novej a nevajenze takhle .. …:D bolaku …
http://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=gadzo
ty by by jsi taky nebyl nadseny kdyby ti nekdo nadaval do cikanu ..tak cikani zase nemj radi kdyz je nekdo oznaci takto …

Cikáni vždy řvou: dilino gadžo, bylo mi to přeloženo jako „hloupý bílý“, nebo běloch, mladý cikán ani neví, co je to historie, u nich to je prostě někdo, kdo není jako oni, prostě běloch-gadžo