Jaké jsou kořeny antisemitismu?

Jako vše,. tak i nenávist vůči Židům má své i kořeny.

"Středověké kořeny protižidovských předsudků

"Od 1. století n. l., ve kterém Židé definitivně přišli o své území v Palestině, se židovská populace šířila po celém Středozemí, severní Africe, západní Evropě i Babylonii. Náboženské rozdíly, které byly velmi zřetelné zejména v křesťanské Evropě, se staly důvodem k nenávisti a diskriminaci židovských obyvatel.

Ovšem tento tradiční náboženský antijudaismus nebyl jediným druhem nenávisti, se kterou se museli Židé ve středověku vypořádávat. Křesťanské obyvatelstvo nedokázalo přijmout odlišnosti židovského života podobně, jako tomu bylo v případě starověkých Římanů nebo Řeků.

Protižidovské postoje v době antiky

Původně přicházeli Židé na území Evropy hlavně jako obchodníci s orientálním a cizokrajným zbožím, kteří postupně vytvářeli na svých cestách obchodnické osady. Na jejich společenské postavení bylo oficiálně nahlíženo jako na postavení cizinců, ale nevztahovala se na ně zvláštní diskriminační opatření.

Na základě nauky sv. Augustina bylo ve středověké teologii Židům přisouzeno místo svědků pravdivosti příběhu Ježíše Krista a z toho vycházelo i jejich zvláštní, oddělené postavení ve společnosti. I když církev šířila protižidovské představy a předsudky, podle nichž se Židé podíleli na vraždě Ježíše Krista, zatvrzele jej odmítali uznat jako mesiáše, či že konspirovali proti křesťanům, poskytovala zároveň Židům jistou ochranu.

Židé byli vnímáni jako symbol Zla a Ďábla na Zemi, jako vrazi křesťanského boha. Společnost založená na náboženství na druhou stranu poskytovala možnost, jak se do většinové křesťanské komunity zařadit – nechat se pokřtít a přestoupit na „správnou“ víru. V mnoha případech docházelo ale také k násilnému převádění na křesťanství, poprvé během první křížové výpravy na konci 11. století: Židům byly „nabídnuty“ dvě možnosti: křest nebo smrt. "

Postupně docházelo k omezení života a vylučování Židů z většinové společnosti ,. vznikala ghetta,. Při jeho opuštění museli Židé nosit nějaké označení, ve žluté barvě – pro křesťany symbol odpadlka.

Omezování pokračovalo dál -"Od počátku 13. století bylo Židům zakázáno vlastnit, pronajímat si půdu i na ní pracovat. Spolu se zákazem živit se mimo ghetto řemesly představovala tato omezení jejich vyloučení z hospodářského života. Naopak pro Židy vyhrazenou činností, která pro křesťany byla označena jako nežádoucí a nečistá, se stalo obchodování s penězi a půjčování na úrok. Židovských finančníků však ostatní lidé hojně využívali, stejně jako panovníci, kteří si od Židů půjčovali nemalé obnosy peněz. Z této činnosti pramení dodnes užívané antisemitské osočování židů z lichvy., později vypovídání z měst.

Během novověku byla v evropských zemích přijímána ještě mnohá další omezení pro Židy, například omezování počtů Židů a jejich porodnosti, jiná byla uvolňována a rušena. Konečně až v polovině 19. století došlo ke zrovnoprávnění Židů s ostatním obyvatelstvem a Židé se mohli začlenit do většinových společenských struktur." atd.

https://www.ho­locaust.cz/de­jiny/antisemi­tismus-2/historicky-vyvoj-antisemitismu/stre­doveke-koreny-protizidovskych-predsudku/

Upravil/a: annas

Určitě není jen antisemitismus. Někde nenávidí Číňany, jinde Rudochy,… a i běžně v klasické třídě na základní škole mají často těžký život šprti nebo hendikepovaní a odlišní.
Důvodem jsou předsudky a charakterové vady na obou stranách – antisemitů i Semitů. Izraelité byli utlačováni (vč. zabíjení dětí) už ve starém Egyptě. Bůh jim příliš žehnal a krom toho byli zemědělci, lidé patlající se v hlíně a hnoji.
Dvě základní chyby Židů už jsi naznačil v zadání. Židé v sevření muslimů spoléhají na podporu křesťanského i civilního světa, proto dnes se svými postoji příliš na veřejnosti nevystupují. Přesto občas člověk na něco takového narazí a není opravdu o co stát.
Ale připustíme-li existenci Boha a něčí vyvolení od něj k nějakému poslání, pak musíme začít zkoumat i opačnou sféru chyb – chyb na straně odpůrců.
>Je problém uvěřit v Boha, natožpak v jeho lidské vyslance. A z nějakého důvodu je ještě těžší přiznat něco takového někomu známému, blízkému. (Prorok nemá status ve svém domě a obci…). Kristus neměl chyb, přesto ho nenáviděli. Židé nebo Církev už chyby mají, a to je voda na mlýn odpůrců. Ale o kolik by to bylo lepší, kdyby je neměli? (Jistě o dost, ale…?) Je-li biblický Bůh, je i ďábel a přiživuje chyby a předsudky na obou stranách. Pravda a lež jsou v protikladu, Bůh a Satan také. Bůh chce lásku, přesto Kristus říká, že nepřináší na Zem jednotu, ale rozdělení. Ale on to jen vyostřil, ten princip protikladů platil vždy. A lidský rozum je příliš přeceňován. Člověk je zapředen v síti svých slabostí a souvislostí,.. Dokonce i vládce, snažící se vyvolat válku, se spoléhá na svůj rozum.

Řekl bych, že už ve Starém Římě, nebo ještě před ním. Ještě před vznikem křesťanství, nebo ještě před Kristem. Svým laickým odhadem bych to typnul tak na 1000 let, ale klidně i víc.

Kořeny = tradice. Jestliže se po několik století či tisíciletí vyznávají určité hodnoty, přijde někdo, kdo tyto hodnoty nejen vyvrací a neuznává, potom je terčem různých sankcí, zvláště, když tito lidé jsou pořád považováni za cizince.
Faktem ale zůstává, že dnešní Izrael je mnohem vyspělejší, než všichni jeho sousedící odpůrci, jednak myšlením, jednak technicky vyspělejší a pracovitější(vý­konnější).Ono vždy platilo: Kdo má peníze, ten má pravdu!