Ta samá co před horizontem událostí – gravitace. Gravitace je jediný efekt, který černá díra projevuje navenek, tedy po obou stranách gravitačního (Schwarzschildova) poloměru. Právě díky jejímu působení můžeme černou díru detekovat (např. jako druhou, nyní „neviditelnou“ složku původní dvojhvězdy apod.).
Po průchodu horizontem událostí (tedy vytržením z našeho prostoročasu) budeš pokračovat v padání do centra černé díry. Tady už samozřejmě všechno z pochopitelných důvodů je jen teorie. V souladu s OTR je u černé díry uprostřed SINGULARITA, která je nekonečně malá a má nekonečně velkou hmotnost (pochop, i OTR má svoje meze a kolapsar tak ŠÍLENĚ EXTRÉMNÍCH VLASTNOSTÍ jako je černá díra je prostě i na Einsteina trochu „velké sousto“).
Asi nejlepší PROZATÍMNÍ odhad toho, co je uprostřed černé díry, je, že tam bude nějaký subatomární sajrajt, který bude mít Planckovu hustotu a jeho velikost (rozměr) se bude měřit v Planckových délkách (tzn. že to, co nyní považujeme za nejmenší „elementární objekty“ – tedy kvarky – má pořád nepředstavitelně kolosální rozměry, pokud je budeš měřit v Planckových jednotkách).
K efektu špagetizace dochází, jak popisuje Kepler, právě vlivem strmosti gradientu gravipole, což v praxi může znamenat, že u supermasivních černých děr (jaké jsou např. v jádrech galaxií) k němu NEMUSÍ dojít bezprostředně po sestupu pod horizont událostí (jakkoliv už není cesty z5). Pokud je Schwarzschildův poloměr dostatečně velký, můžeš ještě nějaký čas „vegetovat“ i pod ním (teoreticky, rozhodně pokud budeme brát v úvahu jen samotnou gravitaci). Teprve až se dostaneš blíže k singularitě, gradient gravipole strmě roste a dojde k tomuto jevu. Který se mimochodem nezastaví na atomární úrovní, dokonce ani na elementární (kvarkové), ale přinejmenším na úrovní o cca 15–17. řádů nižší, než jsou rozměry „nejmenších“ elementárních částic.
Prostě fyzikální PEKLO, no. ;) :D :D
Upravil/a: quentos
4Kdo udělil odpovědi palec? quentos, anonym, magorvkleci, Tomas006
před 2515 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
To jsem netušil, že se dá psát zpoza horizontu. Gradient gravitace je tam teoreticky tak kolosální, že by došlo k jevu zvanému špagetizace (nedělám si srandu https://cs.wikipedia.org/wiki/Slapov%C3%A1_s%C3%ADla ) a roztrhání jakýchkoliv hmotných těles až na atomární úroveň. Konkrétní údaje nejsou známy, protože nikdo neví, jak to za horizontem událostí vypadá a nikdy se to ani nedozvíme. Jsou jen teorie.
Upravil/a: Kepler
0 Nominace Nahlásit |
Ale Keplere, vždyť píšu, že při sestupu POD horizont událostí NENÍ cesty z5, nevím, kde jsi vzal nějaké psaní zpoza horizontu. :) Že tys ZASE v rámci boje proti alkoholu jsi ho likvidoval do dna, co? Nojo, hééérečky (kurvy jsou to! ;) :D), hospody, slivovica…eh – asi budu muset provést kontrolu toho vašeho valašského království, zdá se mi, že si tam nějak moc dobře žijete!! :D :D :D
Jak píšu – gradient který ti způsobí s životem neslučitelné podmínky je TEPRVE v blízkosti singularity. Pokud má supermasivní černá díra tisíce či desítky tisíc km v průměru, tak můžeš přežít sestup pod horizont, protože jsi právě ty tisíce/desetitisíce km vzdálen od singularity. U hvězdných černých děr to není možné, tam je horizont událostí tak blízko singularitě (několik km), že nejspíš tě to rozšmelcuje ještě PŘED vlastním průchodem pod horizont. Eh, však si prostuduj kolegu Newtona, není třeba hned to v TOMTO případě hrotit přes OTR, aby sis udělal obrázek, ale jestli je libo, posluž si, když mi nevěříš.
Víš, možná ti to přijde podivné, ale u supermasivních černých děr je to tochu jinak, než je na první pohled zřejmé. I když váží miliony hmotnosti Slunce a „obyčejné“ hvězdné černé díry jsou v porovnání s nimi nic nevážící peříčka, tak v celkovém objemu Schwarzschildova poloměru má hustotu MENŠÍ než obyčejná voda. Takže by teoreticky na moři plavala, kdybys zajistil, aby voda nevstupovala pod horizont. ;):D :D (podotýkám, že je to JEN příklad, rozměry supermasivní černé díry jsou přinejjmenším srovnatelné nebo větší než Země) „Obyčejná hvězdná černá díra“ s malým průměrem má ovšem průměrnou hustotu ohromnou. Tak to prostě je, však si to můžeš výpočtem snadno ověřit.
Co se týká toho, že nikdo neví, co je POD horizontem – naprostý souhlas. Však píši, že to přežití průchodu horizotem u supermasivní černé díry přežiješ jen s POKUD budeš brát v potaz samotnou gravitaci, jestli jsou tam DALŠÍ faktory – a to skoro jistě jsou, např. ultratvrdá gamaradiace – tak ta může způsobit, že se z fleku vypaříš. Což mi přijde s přijatelnou životní existencí poněkud neslučitelné. ;) :D
Každopádně je JISTÉ, že rozšmelcování na ATOMÁRNÍ úroveň rozhodně nebude stačit k tomu, aby se hmota mohla postavit a odolat náporu gravitace. Venkoncem to už nestačí ani na bílých trpaslících, kde je hmota rozdrcena na degenerovaný elektronový plyn. U neutronových hvězd je hustota ještě MNOHEM vyšší, ale ani samotný tlak degenerovaného neutronia není schopen odolat gravitaci tak masivní, jakou disponuje černá díra. I kdyby existovaly „kvarkové hvězdy“ (jsou tací, kteří si myslí, že ano), stejně by ani tlak kvarkgluonového plazmatu nestačil na to, aby úspěšně odolal takové gravitaci. (a to už jsme celkem hluboko na subatomární úrovni, že?)
Jisté je, že to, čemu říkáme SINGULARITA (střed černé díry) v reálu NEMŮŽE existovat. Pokud je něco nekonečně malé s nekonečnou hmotností… však víš. Jakmile máš v teorii ve výsledcích nekonečna, je to flagrantní důkaz jejího selhání. Venkoncem – když je něco nekonečně malé, tak to přeci neexistuje a když má něco nekonečnou hmotnost, tak by to bylo stejně těžké jako přinejmenším sám CELÝ vesmír. A černá díra toto jaksi nesplňuje. Hmotnost – jakkoliv značnou, MÁ KONEČNOU, tudíž NĚCO tam určitě bude, něco co NENÍ singularita. Co to je? Nevíme, jen se dohadujeme – přesně jak jsem popsal.
Na závěr bych jen dodal, že MY se nedovíme, co je pod horizontem událostí, což a priori neznamená, že je to jednou provždy zcela vyloučeno. Kvantová teorie si s Einsteinem (který v případě černých děr/singularity selhává) úspěšně utírá zadek už desítky let. Venkoncem samo KVANTOVÉ (Hawkingovo) VYPAŘOVÁNÍ černých děr (které je dle Einsteina nemyslitelné) je toho důkazem a osobně si myslím, že v přetlačování mezi OTR a kvantovkou to kvantovka vyhraje na celé čáře. Co nám hezkého ještě kvantová teorie „nadělí“ (kromě už tak „přesdržkuzasloužících“ podivností, kterými nás oblažuje již teď ;) ) nikdo NEVÍ a myslím si, že se ještě budeme HODNĚ divit. Takže bych byl opatrný v tak kategorických tvrzeních.
Na závěr, kdyby se ti nechtělo počítat přidávám: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_d%C3%ADra
Prostuduj část „PÁD DOVNITŘ“, tam se o tom přežití pod horizontem zmiňují. ;) :)
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2652 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1020 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |