Sledoval jsem fantasy RPG hru Gothic 2. Tam kovář Harad řekl, že budou potřeba ti, co budou schopni bránit město a při prvním náznaku nebezpečí neutečou za ženami a jinými poseroutkami.

V této gamese byla skřetí válka.

S ženami to souvisí asi tak, že zdraví muži chodí na vojnu a brání vlast, zatímco ženy jsou doma a starají se o hospodářství.

Skovio se do češtiny dostalo později, zřejmě v době národního oiborzení . Ale původ opřímo neuvádáí ani Machek anio Rejzek. Hledala jsem ve staroslověnštině ,ale pomohla ruština, protože významový původ slova zbaběšlec. vysvětluje. Jenže V ruštině má slovo i další význam pro slip, nejen pro spodky pánské, ale i a dámské prládlo, . VVypadá to, že v češtině se slovo zbabělec v tomto významu neobjevilo. Nebo že by někde nářečně?

Proč jsou bázliví lidé, kteří se bojí téměř všeho na světě, nazýváni zbabělci a spodní prádlo zbabělci ? Proč „ zbabělec1 “ znamená „bát se“ a „ zbabělec2 “ znamená „utíkat po malých krocích“?
Je zbytečné snažit se hledat společnou historii ve slovech „zbabělec1“ a „zbabělec“2 – mají různé etymologie. Slipy jako součást oděvu jsou tak pojmenovány, pocházejí z anglického kalhoty – „trousers“, což pravděpodobně pochází ze středověkých irských nebo galských triubhas – „těsné šortky“.
Ale „zbabělec“, „pravda “ a „zbabělec a ty“ spolu souvisí nejvíce. Pocházejí ze staroslověnského kmene trs , který je přítomen i ve slovech „třást“, „třást se. V Dahlově slovníku najdeme, že „zbabělec“ se dříve nazýval tréma a strach. Doslovný význam slova „zbabělec“ je tedy „ten, kdo se třese,“. Podst. jméno „zbabělec“ je relativně nové, Ale „být zbabělec“ je originální, jeho význam je: „setřást volné věci, kropit; protřepat a posypat." Pravděpodobně jste již uhodli, že slova „oprašovat“ a „setřást“ a další jim podobná pocházejí ze stejného staroslověnského základu.

https://newslab­.ru/article/282223

Spodky ( francouzsky culotte troussée – vyhrnuté, vyhrnuté a „krátké kalhoty“ ) jsou druhem pánského a dámského spodního prádla . Tradiční slipy zakrývají spodní část trupu a horní část nohou a stehen. – druh pánského a dámského spodního prádla.

Z toho plyne, že zbabělec je člověk, který má nedostatek odvahy. Bývá označován také jako bázlivec, nesmělec, strašpytel, třasořitka, bačkora, vulgárně …m, tedy
často se třese strachy. do češtiny byl tento význam převzatý a pojmenovaný od dětského slova baba.

Přece slovo baba je také označní nejen pro starší ženu, případně nářečně jakoukoliv ale , ale i í pro slabocha muže, tedy zbabělce.Např. Karle, nebuď baba!

Zapomněla jsem doplnit původ slova baba.
Často když dítě volalo ba ba, se třáslo, vzpínalo ruce, zřejmě radostí, někdy i ze strachu , takže dospělí na základě emocí vytvořili slovo s určitým významem, často i záporným.
Takže dítě vztahovalo ruce proti bábě, původně vz = vz bábě = vzhůru,pletlo se s tvarem vs. Souvisí to í se znělosti hlásek, ltudíž v určitém významu v zaniklo a vzniklo pouhé z, .
takže první část slova zbabělec vzniklo asi takto asi takto: dítě natahovalo ruce vzhůru Zřejmě důvodem mohla být rados i strach, když se třáslo. , Takže i v tomto vztažení se obráží i původní význam, třásti se, Takže někdo přenesl na dospělého, který se třásl strachem, když neměl čisté svědomí. a nazval ho zbabělým., zbaběšlcem.

Je vidět významy z odvozeného slova babka – hanlivě znehodnocený rakouský peníz, babka pozitivně – hřib, atd. Ve staroslověnštině existovala přípona s měkkými jery 6l6, z bab6l6. V češtině pak podle Havlíkova pravidla lichý jer (6) zanikl a sudý ( počítáno odzadu) se změnil v ě, tedy v ěl, takže zbaběl., Přídavné jméno ýoískalo koncovku zbabělý, podstatné jméno – příponu .-ec ´z-bab-ěl-ec. Přípona -ec vyjadřovala člověka, který něco činíl, takže se choval zbaběle, měl strach, často se třásl, byxl nejistý,

Původ slovo baba. jsem už vysvwtlovakla a .- je v archiou,
Všeslovanské slovo rusky bába, s./ch. bȁba, stsl. baba. Psl. *baba odpovídá litevskému . bóba tv. , dále srov. něm. Bube ‘hoch’, angl. baby nemluvně’ (slk. bábätko tv.), italsky babbo ‘otec’, tur. baba tv.
Jde o dětské žvatlavé slovo, jemuž vlastně přisuzují
význam dospělí. Podobněš :máma, :táta. Uvedené solabiky sedoítěti dobře vyslkovovakly,
Slovo baba , případně bába, má mnoho významů druzhotných, tedy přenesených, záeleží jaké emoce hrály roli při pojmejnováoí. .
babka ‘druh houby; chroust aj.’. Přeneseně od babka ( :bába) (hnědá barva,
rozpraskaný klobouk, resp. zvrásněnékrovky ap.). Rčení koupit za babku,
mít peněz jako babek prý podle jakésidrobné uherské mince, u nás neplatné
(Ma2
, HK). Srov. :babyka.
babočka ‘druh motýla’. Přejato Preslem
z r. bábočka tv., kde je to zdrobnělina k
bába ( :baba).
Takže když dáítěš volalo ba ba, často se třáslo, vzpínalo ruce, zřžečjmš tadoistáí, něškdy i plakalo, takže dospělí na základě emocí í vtvořilí sklovo s určiltým významem, čato io záporným.
Takaže dítě vztahovalo ruce proti bábě, původně vz, = vz bábě = vzhůru. , pletlo se s tvaremvs. Souvisí to í se znělosti hlásek, takže v určitém významu v zaniklo a vzniklo pouhé z,.
ZK tozho vyplývá, že první část slova zbabělec vzniklo asi takto : dítě nastahovalo ruce vzhůru – ořilčinou mohla být radost i strach, když se třáslo. V v tomto vztažení se obráží i původní význam, třásti se, Takže někdo přenesl na dospělého, který se třásl strachem, když neměl čisté svědomí. stal se tddy zbabělým.

Je vidět z odvozného slova bsabkas – hanlivwš znehodnocený rakouský peníz, babka pozitivně – hřib,. Ve starosklověnštině existovala přípona 6l6, z bab6/6. V češtině pak podle Havlíkova pravidla lichý jer (6) zanikl a sudý ( počítáno odzadu) se změnil v ě, tedy v ěl, takže zbaběl. Přídavné jméno zbabělý, kloncovkla podloe rodu, opodsttné jméno – pořípona -ec ´z-bab-ěl-ec. Přípona -ec vyjadřovaal člověška, který něco činíí, proto se chová zkbaběle, má strach, často se přitom třese.

Původ slova doplněn z vlatnoích vwdomostoí ze znalostí studia češtiny.

Z toho plyn, že slovi zbabělec je odvozené od slova baba , i když významovwš souvisí se slovem strach, ltřásti se, se. jak je uvedené výš,.

Z – BAB- ĚL – EC. rozložené slovo podle tvořen.í.

Upravil/a: annas

Přesnou etymologii neznám, ale mám stejný názor jako ty, zjenteku. Zřejmě to bude mít co dělat se staroslověnským slovem „baba“ (přepis), které nabývalo více a více významů. Nemluvě o tom, že existovala slova jako „ženilost“ (přepis), což by bylo synonymum pro „zbabělost“. Děkuju.

V jedné knížce Pověsti o hradech je příběh, že nepřátelé napadli obec a muži se polekali nepřátel, ale ženy na ně volaly, : schovejte se za naše sukně! A ta obec se podle toho jmenuje Klepy. Takže baba, bát se, a pod mohou mít společný původ.