Jak vzniklo slovní spojení ,,být/zůstat na ocet"?

Odkaz marci1 neotevřu, takže nevím, co je uvedené, a proto nemohu posoudit, o jaký jde zdroj. Ale věřím jazykovým zdrojům, které uvádějí toto: .

Zůstat na ocet = neprovdat se. Z pohedu jazykového původu = jeden z významů sllovesa zůstat – objevit se jako zbytek něčeho – tedy z čeho, po kom, po čem = ,zbýt.

Neuvádí se srovnání s houbou, ale jde o jakýkoliv zbytek – třeba lívanečků na míse, , na Štědrý večer zbytek rybích kostí, které se zakopou atd. aby zbytky nezkysly.

Zůstat na ocet – něco, co má jeho vlastnost – např. víno zkysne, stane se kyselé, časteo nežádoucí, nechtěné. Takže zůstat na ocet = zkysnout – u muže zůstat starým mládencem – nezkysnout, u ženy neprovdat se = stát se kyselým, nepříjemným atd.

Podle Kotttova slovníka. a PSJC
Doplňuji:
u muže zůstat starým mládencem – zkysnout.

Příklady z literatury:
" Rais. Čas svrchovaný, abych se oženil, nechci-li zkysati na ocet stát se starým mládencem.
Šmil. Nevezme-li si Anýžka ženicha, kterého já jí našel, zbude na ocet neprovdá se."

Nepovažuji za nějaký odpad ty, jedince kteří se neprovdají nebo neožení. Nemají třeba dostatek financí, kde bydlet, nemohou najít vhodného partnera,, dále kvůli zaměstnání, vyhovuje jim být sám atd.

Někteří jsou spokojení, jiní třeba zatrpknou, chovají se nepřjemně, jsou nevlídní, nechutní, rozmrzelí – tváří se „přeneseně“ kysele…

.

Upravil/a: annas

Jedná se asi o metaforu člověk – houba (resp. cokoliv, co lze nakládat do octa). Jde o rozdíl být využit čerstvý vs. být nevyužit, odložen, uskladněn.. 🙂
Doplňuji:
Omlouvám se, zdroj nelze otevřít. 🙂

Zdroj: https://www.fa­cebook.com/ja­zykovezajimavos­ti/posts/459768890­796455

Upravil/a: marci1

Ocet se vždycky vyráběl s odpadů,jak odpadního vína,ovoce,nebo alkoholu
Takže zůstat na ocet znamená,že je to odpad na nic jiného se nehodící
Poslední možnost je pak vyhodit,tak raději budu octem a těšit se na svíčkovou nebo třeba utopence,kde budu nepostradatelnej.

možná to nějak vychází z faktu, že osamocení lidé, co je nikdo nechce, maj „kyselej ksicht“.
marci1: to jsou zase houby s octem, ale to je něco jinýho
..když vím houby s octem, tak dávám houby s octem místo odpovědi, ale nemusím v tom být opuštěnej ,)

Selským rozumem (bez slovníků) bych nezatratil ani variantu, že tím byl myšlen fakt, že ten, „kdo zůstane na ocet“, zůstane tak, jak je, tzn. sám a beze změny „zakonzervován“ jako v octu. Ocet, jak všeobecné známo, jesti látkou s dobrými vlastnostmi konzervačními… (http://cs.wiki­pedia.org/wiki/O­cet)

Nakládání ovoce, zeleniny, bylinek, ryb nebo sýra do octa nebo oleje patří k nejstarším metodám konzervace potravin. V kyselém prostředí octa či v oleji, který potraviny vzduchotěsně uzavře, nemají hnilobné bakterie šanci.