Jak všelijak využívají čarodějnice svoje sovy a jak si vlastně sovy přivlastní?

Trochu hitorie

Tuplem psot a slot a klopot, ohni, hoř a kotli, v klokot.“
Asi nejznámější slova Shakespearových čarodějnic z Macbetha. Jak ale vlastně vznikly legendy o čarodějnictví? Tyto čarodějky pochází asi z 11. Století a tím pádem jsou to asi jedny z nejstarších čarodějek v křesťanských dějinách. Ovšem je to jen proto, že křesťanské země nebyli právě kolíbkou čarodějnictví.

Prapůvod čarodějnictví bychom mohli najít už v bájení o ztracené Atlantidě, ostrovu moudrosti a kultury, který smetla strašlivá vlna. Už tehdy se věřilo v temnou moc přírody. V Atlantidě dle pověstí lidé uměli zkrotit přírodní síly a přinutit je k dílu pro člověka – podle známých faktů je to dost nepravděpodobné.

Egypt
Známějším a jistě snadněji doloženým místem je Egypt. Ovšem u nich jde magie ruku v ruce s vlastním náboženstvím. Najdeme spoustu bájí o hledání života věčného, vdechnutí života nového nebo obětních rituálů. Při rituálech bylo časté uvádět se do stavu nadlidského pomocí drog. Také všichni účastnící božích oslav museli vypít nápoj kykeón – tem byl připravován z odvaru z obilí, máty peprné. Můžeme počítat s tím, že v obilí byl zcela jistě námel obsahující halucinogeny – ergin a ergonovin.
V Egyptě také poprvé objevujeme symbolismus kovů. Například prsten vyrobený z mědi, kovu planety Venuše, měl přinášet štěstí v lásce. Oproti tomu předmět z olova patřícímu Saturnovi měl být použit hlavně pro kouzla nosící smrt. Planetární božstva se v této době objevují i v kultuře Říma a Řecka.

Pokračování o anice, Keltech s fslčívh dpolrřnivívh řsstofšjnivr

Ač byla sova ještě v době antického Řecka povařována za nositelku moudrosti a věrnou společnici bohyně Athény – ochránkyně moudrých a statečných mužů, v Římě se již takové pověsti netěšila. Římané nazývali sovy strix – stejně nazývali i samotné čarodějnice. Za špatné znamení považovali tyto ptáky i vzdělanci jako Ovidius a Plinius. Věřili, že volání sovy věští smrt, což jak vidíte později v křesťanské Evropě přežilo snad až do našeho století. Pokud sova vlétla do jisté místnosti v Římě, musela být tato místnost vydrhnuta vodou a sírou, aby se zapudily zlé vlivy.
Velké oči a plochá tvář dodávají sově lidskou podobu, proto také asi pověra o proměňování lidí v sovy. Také jejich houkání zní velice podobně lidskému volání nebo výkřikům utrpení. Bezhlučný let v lidech vyvolával představy o zlých duších snášejících se ze stromů. A právě i ve zmíněném Macbethovi, nebo chcete-li Skotské hře se soví křídlo přimíchává do čarodějného lektvaru.

Dnes mohou díkybohu beztrestně vznikat různé sekty. Lidé mohou věřit čemu chtějí. V naší době je znovu velmi oblíbené čtení budoucnosti. To nám dnes poskytne, kterýkoliv plátek v podobě horoskopů. Nebo pokud chcete můžete zavolat jisté jasnovidce a ona vám za 38Kč za minutu poví, co vás čeká a nemine.Lidové léčitelství dnes zastává pověstnou naději, která umírá poslední. Stejně jako bylinkářství. Dnes už se asi těžko najde někdo, kdo ještě bude chtít létat na koštěti, ale život věčný by nejspíš stále ještě mnoho lidí uvítalo.

http://l.sulla­.sweb.cz/cj/ca­ro.htm

Čarodějnice čerpaly svou sílu z přírody, často tedy měnily realitu, vnitřní silou nalákaly nejen ptáky ptáky, ale třeba i zatoulanou kočku a vytvářet si tak lepší pozici

Tuplem psot a slot a klopot, ohni, hoř a kotli, v klokot.“
Asi nejznámější slova Shakespearových čarodějnic z Macbetha. Jak ale vlastně vznikly legendy o čarodějnictví? Tyto čarodějky pochází asi z 11. Století a tím pádem jsou to asi jedny z nejstarších čarodějek v křesťanských dějinách. Ovšem je to jen proto, že křesťanské země nebyli právě kolíbkou čarodějnictví.

Prapůvod čarodějnictví bychom mohli najít už v bájení o ztracené Atlantidě, ostrovu moudrosti a kultury, který smetla strašlivá vlna. Už tehdy se věřilo v temnou moc přírody. V Atlantidě dle pověstí lidé uměli zkrotit přírodní síly a přinutit je k dílu pro člověka – podle známých faktů je to dost nepravděpodobné.

Egypt
Známějším a jistě snadněji doloženým místem je Egypt. Ovšem u nich jde magie ruku v ruce s vlastním náboženstvím. Najdeme spoustu bájí o hledání života věčného, vdechnutí života nového nebo obětních rituálů. Při rituálech bylo časté uvádět se do stavu nadlidského pomocí drog. Také všichni účastnící božích oslav museli vypít nápoj kykeón – tem byl připravován z odvaru z obilí, máty peprné. Můžeme počítat s tím, že v obilí byl zcela jistě námel obsahující halucinogeny – ergin a ergonovin.
V Egyptě také poprvé objevujeme symbolismus kovů. Například prsten vyrobený z mědi, kovu planety Venuše, měl přinášet štěstí v lásce. Oproti tomu předmět z olova patřícímu Saturnovi měl být použit hlavně pro kouzla nosící smrt. Planetární božstva se v této době objevují i v kultuře Říma a Řecka.

Pokračování o anice, Keltech s fslčívh dpolrřnivívh řsstofšjnivr

Ač byla sova ještě v době antického Řecka povařována za nositelku moudrosti a věrnou společnici bohyně Athény – ochránkyně moudrých a statečných mužů, v Římě se již takové pověsti netěšila. Římané nazývali sovy strix – stejně nazývali i samotné čarodějnice. Za špatné znamení považovali tyto ptáky i vzdělanci jako Ovidius a Plinius. Věřili, že volání sovy věští smrt, což jak vidíte později v křesťanské Evropě přežilo snad až do našeho století. Pokud sova vlétla do jisté místnosti v Římě, musela být tato místnost vydrhnuta vodou a sírou, aby se zapudily zlé vlivy.
Velké oči a plochá tvář dodávají sově lidskou podobu, proto také asi pověra o proměňování lidí v sovy. Také jejich houkání zní velice podobně lidskému volání nebo výkřikům utrpení. Bezhlučný let v lidech vyvolával představy o zlých duších snášejících se ze stromů. A právě i ve zmíněném Macbethovi, nebo chcete-li Skotské hře se soví křídlo přimíchává do čarodějného lektvaru.

Dnes mohou díkybohu beztrestně vznikat různé sekty. Lidé mohou věřit čemu chtějí. V naší době je znovu velmi oblíbené čtení budoucnosti. To nám dnes poskytne, kterýkoliv plátek v podobě horoskopů. Nebo pokud chcete můžete zavolat jisté jasnovidce a ona vám za 38Kč za minutu poví, co vás čeká a nemine.Lidové léčitelství dnes zastává pověstnou naději, která umírá poslední. Stejně jako bylinkářství. Dnes už se asi těžko najde někdo, kdo ještě bude chtít létat na koštěti, ale život věčný by nejspíš stále ještě mnoho lidí uvítalo.

http://l.sulla­.sweb.cz/cj/ca­ro.htm

Čarodějnice čerpaly svou sílu z přírody, často tedy měnily realitu, vnitřnío siloiu nalákaly nejen ptáky ptáky, ale třeba i zatoulanou kočku a vytvářet si tak lepší pozici. Sova propůjčuje čarodějnici let, sluch a zrak.

Sova propůjčuje čarodějnici let, sluch a zrak.

Sovy už nejsou v módě, teď se používá ukousnuté jablko.