Jak vas trestaji/ trestali ucitele na skolach ?

Dříve byly na školách více povoleny tělesné tresty. Za mě běžně učitelé dávali facky, tahali za uši a dokonce a to si nevymýšlím jeden kantor používal malou rákosku, kterou nás lehce vyplácel na dlaně. Učitelka na hudební výchovu nás při vyrušování při hodině běžně klepla šmytcem od houslí. Pravda také je, že naši rodiče běžně kantorovi při třídních schůzkách povolili tělesné tresty se slovy „když vás bude při hodině rušit tak mu jednu přišíte“. Dnes je to nemyslitelné a morálka na základních školách tak jak to dneska slyším je příšerná. Na střední škole to už nexistovalo. Pokud někdo hodně zlobil a stále porušoval školní řád tak jej ze školy vyloučily. Také neexistoval syndrom mladých podnikatelských synků a dcerek, kteří mohou dělat co chtějí, protože jejichž rodiče dotují školu.

Na 1.stupni nás učitel trestal ranou pravítkem přes ruce (natáhnout jednu ruku, pravítkem přes dlaně a pak druhou ruku a taktéž).Na druhém stupni nás jiný učitel trestal kroucením za pejzy (krátké vlasy v okolí uší).
A NIKDO Z NÁS SI NEDOVOLIL NĚCO TAKOVÉHO ŽALOVAT DOMA, protože doma by byl ještě větší nářez (popř. větší trest než ve škole).
A věříš, že za celou dobu školní docházky ŽÁDNÝ ŽÁK neutrpěl psychickou újmu.Každý byl rád, že se to vyřešilo ve škole a doma neměl další trest.

my většinou dostali záhlavek,a kdo si doma stěžoval,dostal od rodičů nášup…

Klasické po škole, pohlavek, poznámka, volání rodičům, ředitelská důtka, uklízení kolem školy, umývání chodeb ve škole, nic nepomohlo…
Na střední nás netrestají-dostal jsem se na lepší, kde nejsou žádné problémy.

V řadě předmětů – facky jako alternativa poznámky do žákandy, v hudebce nás učitelka mlátila po ruce šmyccem, v náboženství pan děkan trestal lumpárny rákoskou.a na střední jsme si tresty odbývali pracemi na školní zahradě.

Za našich mladých let jsme většinou dostali pár facek a nebyly žádné problémy.

Matikářka trestala rozjívené a zlobivé kluky plácáním pravítka do nastavených rukou. Holky nikdy. A kluci v jejích hodinách se opravdu snažili, aby nebyli poníženi. 🙂

Tak nutno podotknout že uvedené tresty byly spíše symbolické. Nikdo žádnou fyzickou újmu neutrpěl.

V sobotním tisku byl článek o tom jak se vychovatelé a učitelé bojí. Jen tak dál společnosti.

Na základce vše řešila poznámka. Teď na střední hodně často slýcháme větu: ,,Nenechám Vás udělat maturitu!", přestože nám už na začátku prváku bylo sděleno, že profesoři pomáhají, jak nelépe umí :)

Náš kantor nám dával na výběr – bud rodiče do školy,nebo pár facek.Vždy jsme s klukama zvolili raději těch pár facek.:-)

Tahali mě za pejzy u uší ,ale nedal jsem se,moc to bolelo.

poznámkou, vykázáním za dveře, pravítkem, fackou, stáním na hanbě, poškolou, psaním něčeho třeba 100×, děláním kliků, domácími úkoly navíc, okamžitým testem (pro celou třídu), nebo zkoušením, řvaním (kázáním) celou hodinu místo výuky…

Netrestali, spíše nám někteří na ZŠ ukazovali budoucnost. Řekli nám tvrdou školu života, jaké jsou reálné možnosti toho, co se stane, když se daný předmět dostatečně dobře nenaučíme nebo když budeme páchat zločiny proti spolužákům či školnímu řádu obecně. Spousta lidí to brala na lehkou váhu a dneska se vesměs topí v dluzích nebo sedí ve vězení, jak jim bylo předpovězeno :D
Na SŠ a VŠ si ale myslím, že tam život fackuje již sám.

Ve skole a doma rezali te málo, jak se zdálo, kam to vede se ptám…:-):D
To máme mládez…a vsechno chtejí hned…a vsechno vedí líp…a kdyz jim clovek
moudre radí mají na to vtip…to máme mládez:-)):DDD
Doplňuji:
PETRA

Upravil/a: petra15

Já jsem ještě zažila /kolem r.1948/ klečení na stupínku,stoj v lavici,nebo klečení s předpažením a s pravítkem na rukou,později se převážně posílalo za dveře třídy nebo používal trest „stoupni si“,zejména za vyrušování.A na vesnické škole zpívala třída opozdilci píseň Ivánku náš,copak děláš,děti jdou do školy,ty ještě v posteli,…A stání za dveřmi se říkalo-jdi na hanbu a ve třídě-jdi do kouta.

Jedna učitelka po nás hází papuče :D (takové ty pevné z korkovou podrážkou).

Důchodce Vondráček na prvním stupni rákoskou nebo lískovým prutem přes zadek.
Češtinářka Škrobáčková v páte třídě klasickou fackou.
Chemikář – matikář Staněk na gymplu tahal za kotletky na chodbou, nebo mě vzal z boku do hlavy sbírkou úloh z matematiky, když jsem cosi rýsoval bez pravítka.

Ke všem jsme měli velký respekt a pokud vím, tak všichni na ně vzpomínáme v nejlepším 🙂

Na ZŠ například různým stlačováním citlivých a bolestivých míst ( tělocvikáři) – například hodně používané bylo stlačení (promáčknutí) lokte provinilce z obou stran (palec proti ostatním prstům tělocvikáře).

Dále například úder kloubky ruky do hlavy, případně doplněný jejich pokračujícím třením o pokožku hlavy (chemikář).

Nebo třeba úder klíči sevřenými v pěsti (něco jako „boxerem“.)

Jinak chodil jsem na standardní ZŠ a není to zase až tak dávno (ani 50., ani 60., ani 70. léta), jak by se mohlo zdát.