Jak v dnešním informačním věku, kde se na nás valí tolik informací ze všech stran, rozeznat pravdu od lži?

Opět využívám informací, které jsem slyšela v TV. Některá organizace předložila 1000 jedincům různého věku několik článků s informacemi.

Část jich byla pravdivá, část fake. 80 % dotazovaných poznalo pravdivé informace.

Nejhorší výsledky byly u mladých, kteří informaci příliš nesledují, a pak u nejstarší starší generace, která žila a žije v jiném světě.

Nejúspěšnější byla střední generace, která porovnává, zjišťuje zdroje, jejich věrohodnost, převzetí

Mluvčí uváděl, že je to někdy těžké, ale je třeba číst pozorně, třeba si udělat odstup , používat kritické myšlení, dále si uvědomit, komu autor straní, také podle jazyka atd.

Zkuste si pročíst článek „Jak si ověřit informace na internetu – praktický návod pro odhalení hoaxů, lží a nesmyslů“

https://www.id­nes.cz/zpravy/me­diahub/jak-si-overit-informace-na-internetu-prakticky-navod-pro-odhaleni-hoaxu-lzi-a-nesmyslu.A160720_900­441_mediahub_imp

Chce to hledat zdroj a ověřovat si fakta – může to být ale zdlouhavé a nesnadné, proto je mnohdy lešpí rozlišovat, to co by mohla být pravda a to, co je spíš bulvár/hoaxy. Lepší je kolikrát neřešit a rovnou ignorovat ty pravděpodobně zkreslené „pravdy.“
Všichni už teď žijeme v medialisaci a době polopravd, zkreslených pravd a nepravd. A většina se tím nechává ovlivnit, takže už žijí v té nevědomosti/o­vlivněnosti. Média raději nesledovat, protože to je jen sbírka žvástů, které oni chtějí, abychom si mysleli.

Tady je zajímavá debata na téma Dezinformace. https://www.y­outube.com/wat­ch?v=i5dylCSgJ1s
Ti, co šíří do mediálního prostoru polopravdy, neměli ani odvahu přijít do debaty, ani tolik slušnosti, aby odmítli.

Základ jsou kvalitní zdroje. Ty se poznají podle jednoho: pokud někdy napíší chybnou infromaci (to je stane každnému), tak zveřejní opravu a omluvu.