Jak to, že se dětem nepletou slovesa „hamat“, „hajat“ a „hačat“?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Dívala jsem se do slovníku, ani u jednoho neexistuje etymologie, j Jde o slova zvukomalebná.

Třeba slova bába, máma, táta vznikla ze zvuků dítěte, jejich význam jim pak přidali dospělí. Mohlo to být i s uvedenými slovesy – možná dítě při jídle, posazení či ulehnutí vydávalo nějaký zvuk, matka je nějak rozlišila a hotovo. Slovo bylo na světě a šířilo se dál a zůstalo.

Hamat – matka opakuje ham, ham, dám ti hamat, takže citoslovce je určtlý zvuk, tdítě si pamatuje slovo a činnost.
Ham – otevře ústa, takže hamá.

hajat – ukolébkka haji, haji , malá hajá a dítě položí. Původně hahati.

hačat – hač, hači – hačej atd. Dítě posadí.

Zvuk, tedy výslovnost je spojený s určitou činností, takže dítě rozlišuje.

Upravil/a: annas

Společné mají jen to, že začínají na ha- , jinak to mají pevně spojené s určitou činností. Horší je, když si rodiče pletou pojmy s průjmy.

Nebylo by lepší zeptat se přímo dětí?

Pokud bych tuto otázku pokládal já, předpoklad by byl ten, že odpověďi se mně dostane pouze od tebe a annas, protože nikdo jinej něco takovýho vědět nemůže a nebude.

A dále tam chybí sloveso hapat, když dítě upadne, nebo když něco upadne na zem. Je kvůli snadné komunikaci s dítětem. Dítě rozumí ham více než :Pojď se najíst, Půjdeme hajat, než pojď spinkat a pod.