Ztráta věci, dá se jistým způsobem nahradit.

Člověk žije, jeho život – začíná narozením a končí odchodem ze světa. Smrt je přirozenou součástí života, každý z nás odejde, někdo dříve, jiný později. To nemůžeme změnit, každému jednou svíčka zhasne a už se nerozsvítí. .

Někdy si pomůže říct, že se dotyčnému ulevilo, když se dlouho trápil v bolestech, nevěděl, co se s ním děje. Dlouhé umírání je bolestivé.

Když zemře někdo nečekaně, je to pro všechny kolem bolestivé, šok, ale musí si pozůstalí říct, že se blízký netrápil, že v klidu opustil pozemský svět.

Myslím si, že uleví slzy, říká se, že očišťují. Jsou zdravé, samozřejmě lidské. Pokud člověk dusí smutek v sobě, usadí se někdo hluboko a je to horší, mohou vzniknout deprese atd.

Smutek trvá různě dlouho, u každého je to jinak. Myslím, že i truchlení chce čas, není možné je uspěchat.

„Když vám nečekaně zemře osoba blízká a drahá, neztratíte ji najednou; ztrácíte ji postupně a dlouho – jak plyne čas, přestanou jí docházet dopisy, z polštářů vyvane její vůně a nakonec se vytratí i její šaty ve skříni a prádelníku. Stále přibývá částí, které z ní postrádáte. A jednou přijde den, kdy zvlášť silně pocítíte, že vám nějaká určitá část chybí, a tehdy si uvědomíte, že je pryč, navždycky – a pak zas přijde další den a další určitá chybějící část.“- John Irvíng

Zdroj: https://citaty­.net/citaty-o-smrti/

Upravil/a: annas

Pokud jde o pěknou vzpomínku nebo fajn lidi, tak mi je z toho smutno, ale jsem s tím smířený. Jsou ale i takové, kdy si říkám „chválabohu!“

Člověk se musí vyrovnat se vším, jinak by zblbl.

Ty pozitivní myšlenky v hlavě z§stávají, ty horší či špatné postupně slábnou, až zmizí úplně. Tak už to zkrátka chodí.

„Je to život.“ Spomienky sú súčasť života, ale dôležité je, aby neriadili váš život.

PS. Na rozdiel od Keplerovho „Chvalabohu“ aj nepríjemné považujem za pozitívnu skúsenosť. Pretože, ak nepoznáte nepríjemnosti ľudí, ako spoznáte tie príjemnosti.

Upravil/a: led