Odpoveď byla označena jako užitečná

Češi a ateismus
https://temata­.rozhlas.cz/ce­si-a-ateismus-8013443

"Je to postoj vyspělého, sečtělého a zorientovaného člověka.

Podle dalšího klišé je za českým ateismem těžká historie náboženských válek, jsme přece národ, kde začala třicetiletá válka a počátkem všech našich traumat je Bílá hora.

Další vysvětlení je daleko prostší. Je za ním nechuť k jakékoliv organizované formě náboženství. Duchovno je v naší rebelské české mysli vyhrazeno tajemství a nemá být kodifikováno. A hlavně, když už kodifikováno je, pak s takovou formou jeho vyjádření nechceme být osobně spojeni. Jaký názor máme na nebesa (a na to, co se děje mezi nebem a naším balkónem), to je pro nás osobní věc.

Obraz Česka jako ateistické země se vytvořil především na základě výsledků sčítání lidu v roce 2001. Výsledky nejsou věru příjemné církevnímu oku.

Lidé se totiž mohli přihlásit k různým kategoriím a ukázalo se, že evangelíků je u nás pouhé jedno procento. Husitská církev je na tom prakticky stejně. A kdybychom sečetli příslušníky všech ostatních protestantských církví, dalo by to dohromady pouhá 3 %.

Jenže vládne veliký zmatek. Musíme se ptát, co si běžný člověk představí pod pojmem „bez vyznání“? Co chce říct, když se nezařadí nikam? A mimochodem, co si vlastně představí, když se řekne slovo „ateismus“?

Lidi v Česku zajímá duchovno, ale bez příslušnosti ke konkrétní církvi.

Jsme tedy my Češi ateisté? Domnívám se, že nikoliv. Chceme být prostě a jednoduše „nezařazení“. Právě to je totiž kategorie ryze česká. Mimochodem, i Jára Cimrman se v ní s vysokou pravděpodobností nacházel. " Tolik autor.

Osobně se domnívám, že náboženství bylo nepřítelem vládnoucí KSČ, Přece po smrtí se věřící dostanou do ráje, zatímco KSČ chtěla budovat ráj na zemi.

Děti věřících měly problémy s přijetím na střední školy, takže další generace „ochladla“, také se přestalo učit náboženství. Navíc i pohodlnost, povinnost navštěvovat ráno čil v neděli bohoslužby atd.

Ježíš Kristus byl považovaný za prvního komunistu . Zneužití ideologie.

Ježíšek byl nahrazený Dědou Mrázem. Tudíž se vytrácelo i povědomí o tradicích. Bohužel dnes nemají Vánoce duchovní charakter, ale víc materiální.

Upravil/a: annas

Těžko říct, či se jedná o úpadek. Já jsem takový věřící-nevěřící. V dětství, jako česko-bratrský evangelík, jsem chodil do nedělní školy. Tam bylo fajn, na přízemí vily, kde se nedělní škola konala, byla obrovská herna se spoustou hraček a různých her. Také nám pan farář Stehlík promítal filmy (grotesky). Potom se to obrátilo a chodili jsme do pionýra, kde nás bolely zadky (měli jsme je skoro hranaté). Na rodíl od skautu jsme seděli stále na nějakých přednáškách, už si z nich nic nepamatuji. Takže se to podepsalo na mé výchově
asi negativně. Teď bych řekl, že nemám velkou důvěru ke kněžím, mají těch průšvihů už hodně a na náboženství mám svůj názor, který zde nebudu sdělovat. Ale úplně nevěřící, či ateista nejsem. Beru to tak, že něco existuje.

Češi jsou duchovně založení, pověrčiví, netouží být organizováni, zařazeni (pozůstatek z dob socialismu, práce komunistů :) ). To vyplývá i z příspěvku annas. Čech je také rebel :D
V naší historii je několik zásadních událostí, které se na českém ateismu mohly podepsat.
Církev (v Evropě především katolická) byly příliš mocná, bohatá. Držela lidi v područí a bázni. Panovníci u ní zadlužení.
První významný krok bylo násilné pokatoličtění českých zemí (úprk protestantů – J. A. Komenský).
Dalším velmi významným proticírkevním odporem Čechů bylo upálení Jana z Husi.
Významně se na českém národu „podepsala“ Marie Terezie zavedením povinné školní docházky, Vzdělánější lid, než Rakousko-Uherský, v té době nikde nebyl. Čech tedy uměl číst. Tato znalost zajistila informovanost. Také další nespokojenost, rebelie.

• Zakázala dosazování cizinců do čela klášterů. Zakázala směnky. Vydala zákaz čepování piva, vína uvnitř kláštera.
• Roku 1773 došlo k zrušení prvního jezuitského řádu. Z jmění řádu byl vytvořen studijní fond.

V r. 1781 započal Josef II. s omezením zahraničních styků klášterů, podřízením. V duchu josefinismu se snažil Josef II. vytvořit „státní“ církev podřízenou císaři. Reforma církevní správy byla spojena s rušením klášterů. U nás

Prezident T. G. Masaryk nebyl zrovna velkým příznivcem katolické církve a šlechty.

Poslední „ránu“ upozadění náboženství v česku zasadili komunisté. Přibývá lidí nekřtěných, bez vyznání. Např. Poláci si svou silnou víru v boha a příslušnost v církvi, závislost na ní i v době socialismu uchovali.
Čech má rád pocit „svobody“, svobodné volby. Nemá mnoho chuti být někde organizován. Povinně někam docházet, platit příspěvky.
Člověk, který vstoupí zejména do duchovního spolku/organizace, údajně ztrácí svobodu ve svém rozhodování, vyjadřování. Musí se podřídit. To dělá rebel Čech, jen velmi nerad. ;-D

Upravil/a: da ny

Nemocný věří na zázraky a zdravý na zázraky nevěří, víra v boha je náhražka za pravdu, my pravdu známe.

Řekl bych,že velký vliv měli svobodní zednáři,kteří byli nejvíce u nás aktivní koncem 19.stoleti a při vzniku samostatné Československé republiky.Také hrůzy první světové valky přispěly k ateismu a posléze nástup komunistů.V sou­časnosti velký vliv hraje materialismus,kon­zum a dekadence.