V nedávno minulé době byl v mnoha oblastech života nedostatek mnoho
druhů zboží. Nedostatek nebýval trvalý, ale většinou jen přechodný,
Někdy chyběl např. toaleťák, ocet, džiny, banány, fíky, tvrdé sýry a
jiné potraviny. Dále byl problém bez fronty sehnat elektroniku, ale např.
i cement. Potom byty – byly na pořadovník, nám slibovali byt v Praze za
16 let.
Ještě např. automobily. Na hodně věcí byly fronty, i na základní
zboží a mnoho druhů zboží se dalo sehnat jen po známosti. Asi skoro všem
chyběla možnost svobodného pohybu mimo hranice. I do států, tzv. lido-demo
bylo zapotřebí „pozvání“.
Teď žijeme obklopeni nadbytkem – u mnoho druhů zboží v supermarketech
je problém zjistit, k čemu vlastně slouží. Máme přebytek v nabídce
u množství produktů, informací i zážitků. Tím ale je člověk vystaven
tlaku na rozhodování, čemu dát přednost. Narůstá nespokojenost
s výběrem, stále jsou tu možnosti, že existuje něco lepšího, co jsme
možná přehlédli.
Zajímavá 0 před 81 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Spíše u spousty věcí dojdu k tomu, že je to nad moje finanční možnosti a vzhledem k nejisté blízké budoucnosti si nic takového nadstandartního nepořizuji.
0 Nominace Nahlásit |
Dobře. Neřeším (byť konzum nemám rád, ale to jde trochu mimo mě).
Většinou nakupuju najistotu (vím, co budu kupovat), pokud hledám něco
nového, či lepšího tak prostě HLEDÁM, ptám se nebo si vyhledám nějaké
to info.
Zjistit k čemu co slouží vlastně není nijak složité. U věštiny
zboží jsou informace (ať už kamenné prodejny nebo eshop), případně
poradí prodejce a pokud jde o něco, co nechce / nevím, co je, tak se o to
nestarám (nenakupuju všechno).
Na porovnání existují různé weby i recenze, ať už se to týká cen,
kvality nebo doporučení. Možností je opravdu hodně (ale nikoli
v negativním smyslu).
Lidi si pořád něco hledají… když je toho málo, tak jsou samozřejmě
nespokojeni. A když je toho moc, tak jsou překvapivě zase nespokojeni,
protože „je toho moc“ a neví, co by si měli vybrat. :D
„Rozmazlenost“ ve společnosti taky hraje roli. To už je ta konzumní
společnost, aj.
Upravil/a: Disraeli
0 Nominace Nahlásit |
Nejsem takovému tlaku vystavena, ani stresu.
Mám to, co potřebuji a na co mám… 😉
Jediné, co mne zaráží a nelíbí se mi, je cena potravin. kvalita těch
základních
a potřebných.
Dále nákladů na bydlení , energie
Věci zbytné neřeším. Ty můžu a nemusím mít (každý, podle svých
možností)
Někdo má spoďáry za 40,– Kč, jiný třeba za 2 500 Kč 😉
TV za čtyři tisíce nebo za čtyřicet...... a tak je to se vším
0 Nominace Nahlásit |
Znam jednu zenu, ktera si (nejspis z nejake frustrace) poridila
12 porcelanovych servisu na kavu a caj. Pry aby mela vzdy jiny, podle jejich
nalad a podle rocniho obdobi. Ta zena byla vecne ufnukana a nespokojena.
Pak mi jednou volala, jestli neznam nejakeho truhlare, ze ji spadla skrinka
s porcelanem!!
Mozna, ze kdyby mela servisy dva, jeden letni a jeden zimni, byla by
spokojenejsi a skrinka by ji vydrzela:)
Nastesti je v dnesni dobe moderni minimalismus a je cas na reseni jinych
problemu!!
0 Nominace Nahlásit |
Kvalita je v úpadku, ale hlavně že je všeho HODNĚ. Nejvíc mě štve,
že za vyšší cenu často nekoupím vyšší kvalitu.
U potravin je legrační, jak se předstírá, že kvalita nemá vliv na
zdraví člověka. Jenom u domácích mazličků kvalitní strava ma vliv na
lepší zdraví. 😁
2Kdo udělil odpovědi palec? paul1, cappuccino
před 80 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Je pravda, že žijeme v éře přebytku a množství možností. Zejména v oblasti konzumu nám nabízená škála produktů a služeb umožňuje naplňovat naše potřeby a přání na mnohem vyšší úrovni než kdykoli dříve. Máme také neomezený přístup k informacím a různým zdrojům vědomostí, což je nesmírně cenné.
Nicméně, jak uvádíte, tato svoboda volby může mít také své negativní stránky. Může vytvářet stres a nespokojenost, protože se cítíme přetíženi nekonečnými možnostmi a stále se snažíme najít to „nejlepší“. Paradoxně, zatímco máme více možností než kdykoli dříve, můžeme se také cítit více omezeni svou neschopností učinit perfektní volbu.
Je tedy důležité najít rovnováhu. Snažit se zůstat informováni a vědomi si různých možností, ale také si uvědomit, že ne vždy je možné nebo nezbytné najít tu „absolutně nejlepší“ volbu. Místo toho můžeme usilovat o to, abychom byli spokojeni se svými rozhodnutími a volbami, aniž bychom se neustále obviňovali z toho, že jsme mohli udělat něco lepšího.
V konečném důsledku je život v době množství možností plný jak vzrušení, tak výzev. Je na nás, jak se s touto realitou vyrovnáme.
0
před 81 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek