Včera to dávali na Primě. Já se díval chvilku. Pořád srovnávám s verzí, co natočil Vávra. Nezajímá mne , kolik stála ta americká ani kdo tam hrál. A nehledím na reklamu. Jak to hodnotíte vy? Děkuji.
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? Drap, aliendrone, cappuccino před 367 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Divala jsem se asi 10 minut a stacilo!! Hruza a des!
5Kdo udělil odpovědi palec? GM, Kelt, marci1, aliendrone, Jiří Bohumil
před 366 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Kdysi před lety v TV běžel seriál „To je sračka, zařvala!“ nebo tak nějak. A BYLA, ovšem ne až taková, jako tebou zmíněný film. 😉 🙂
Upravil/a: aliendrone
0 Nominace Nahlásit |
ˇŽižka pana Vávry byl proti tomu velkofilm. Nelíbilo se mě to ani trochu. Hodnotil bych to spíše jako slátaninu s důrazem na efekty velkofilmů
3Kdo udělil odpovědi palec? Kelt, Jiří Bohumil, aliendrone
před 366 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Po deseti minutách přepnuto jinam. Škoda dalších slov.
3Kdo udělil odpovědi palec? Drap, Kelt, aliendrone
před 366 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Súčasný film Jan Žižka bol nakrútený takzvane moderným amerikanizovaným pohľadom s použitím dobovo otvorenejším zobrazením krutosti feudálnej spoločnosti. Ale samotná myšlienka husizmu, použitá ako nosná niť dejom vo Vávrovej réžii, sa vo filmovej verzii Ján Žižka (uvedeného do kín 2022) stráca.
Porovnávať súčasný náhľad filmu Jan Žižka (2022) ktorý sa zameriava na dielčie činy a heroizovanie postáv s pohľadom filmu nakrúteného v roku 1955 s idealistickým zameraním na vlastenectvo a rovnosť medzi ľuďmi v novej spoločnosti je ako porovnávať chuť a vzhľad mrkve s chuťou a vzhľadom cibule Čo majú spoločné je to, že obe sú koreňová zelenina… Je to podobne ako, že oba spomenuté filmy sú s použitím českej kinematografie, ale chuťovo rozdielné.
Upravil/a: led
1Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone
před 366 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nevydržela jsem ani 5 minut.
1Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone
před 366 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dobrá rada kritikom umeleckej produkcie.
Na každé vystúpenie , na každú verziu filmu, pozerajte, akoby ste
predchádzajúce verzie nevideli Jednoducho, počas sledovania
produkcie sledujte dej, hľadajte nosnú myšlienku, prežívajte život postáv
v danej dobe a situácii. Porovnávajte verzie, až po skončení sledovania
tejto produkcie. Uvedomte si ale pritom, že vývoj myslenia a spoločnosti je
v pohybe.
Napríklad nedávno som si s chuťou pozrela starý nemý 13 minútový film
„Cesta na Mesiac“(1902) s klavírnym doprovodom. Ak pozriete na tento film
očami jeho súčasníkov, je to zážitok. Pri dnešnom pohľade na tento film,
by vám od naivity deja a trhaných pohybov postáv, by vám pri smiechu pomaly
špinil práve jedený McDonalds pamlsok vaše čisté oblečenie.
Jsou provedení filmů a inscenací, která tě připoutají ke křeslu a jiná, která tě donutí odejít a nikdy více. Pokud někdo pamatuje verzi Strakonického dudáka při otevření Nové scény Národního divadla v roce 1982 nebo v té době, tak ví o čem mluvím.
Půlka filmu ve tmě nebo v šeru, bylo špatně slyšet mluvené slovo – slátanina na kterou kdybych šel do kina, tak budu litovat vyhozené peníze.