Odpoveď byla označena jako užitečná
V etymologickém slovníku od V. Machka se uvádí toto::
Vysvětlím stručně:
Ve staročeštině existovalo slovo růsti, rostu, dorostu , dorost – Presl vytvořil slovo nerost..
Srůst, vrůst, vzrůst, přírůstek za něm. Zuwachs, výrůstek.
Rostlina = letorost – výhonek vyrostlý v jednom létě – přesmyk stč.
ratoresl, , nč.
ratolest. Staroslověnsky lětorasl6(6=jer), – slovo přejaté z blible.
Rostiť = pěstovati – letorosl. Jinak pro růst byl kořen vedrh-
(staroindick vrdhyaté = roste).
Doplňuji:
Rozhodla jsem se ještě rozšířit informace.
Z otázky jasně vyplývá, že slovo rostlina do NO neexistovalo. Jak jsem uvedla, v dnešním slova smyslu: rostlina = ve stč. letorost – i když to není obecný výraz jako dnes.
Rostliny nebo byliny se pojmenovávaly přímo: např. akvileja, -ě f.dolož. jen akvilej, -ě f.k lat. aquileia; baldrián, -a/-u m. valdrián, -a/-u m. sr. střhn. baldriana a střlat. valeriana; sparkán, -a/-u m. k lat. sparganicum, sparganium atd.
Ve slovníku je uvedeno asi 800 názvů rostlin a bylin.
Německý název Pflanze se používal pro pojmenování býlu, pozdějí býlí, tedy léčivých bylin, nikoliv všech rosltin. Omezeně ještě německý Strauch = keř. Odborně pak léčivé byliny herba – původ z latiny,
Opakuji, rostliny se pojmenovávaly přímo názvy.
V době obrozenecké slovo rostlina odvozeno ze slova růst, k němuž lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Porovnej s polským roślina, slovenským a slovinským rastlina, rusínským ростлина, běloruským расьліна, dolno- a hornolužickým rostlina, kašubským roscëna, ukrajinským рослина a bulharským a ruským растение.
Upravil/a: annas
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?vagra Nahlásit |
Před Jungmannem slovo vůbec česky neexistovalo, právě proto ho
vymyslel.
Jazyk byl převážně německý, více zde
Doplňuji:
Rostlina se tedy řeklo s největší pravděpodobností jen
německy-Pflanze.
Zdroj: www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=138
Upravil/a: www
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?beer Nahlásit |
No, uvažuji obdobně jako kolega www – název rostlina se určitě
používal dříve než její druhový název.
Současně se mně a (zcela logicky) zamlouvá jako pravděpodobnost ono
německé slovo Pflanze, coby předchůdce českého „rostlina“. A to už
jen z důvodu, že Pflanze viditelně pochází z latinského
Plantae(Plantate). Víme přece, že latinou byly všechny germánské jazyky
ovlivněny více, než jazyky slovanské.
Přikláním se proto k názoru, že před slovem rostlina se používalo německé slovo Pflanze.
0 Nominace Nahlásit |
Opět, až po doplnění mohu s odpovědí pí. Annas souhlasit a jsem rád poučen. I když se mně moc nezdá, že by ani v němčině tehdy nebylo obecné slovo rostlina. Zcela logicky je napřed právě obecné pojmenování, teprve později se jde do pojmenování druhů.. O tvorbě názvosloví rostlin si myslím, že vím zase víc já, sorry 😉
Znalosti o rostlinách vám neberu. Co bylo v němčině jsem neposuzovala, ale jen to, jak a zda bylo slovo Pflanze přejato do staročeštiny. Uvádí Staročeský slovník jen i u býl(í), později vznikl výraz bylina = jedinec z množství býlí. .
Původně jsem čerpala z Etymologického slovníku.. V něm není žádná zmínka o původu z němčiny.. Takže to, co vyrostlo = letorost byla pro ně „rostlina“ v dnešním významu . Slovo rostlina pak vymyslel J. J. – byla v jiných jazycích. Mně to připadá z hlediska významu celkem logické. Vezměte si letorosty na pařezu nebo letorosty na stromech – také za jeden rok vyrostou – takže rostlina (to, co roste) odpovídá výrazu letorost. I když dnes už je význam posunutý.
Slovo rostlina neexistovalo, to se všude uvádí – jen konkrétními názvy rostlin či bylin (rozlišují se – heslo byliny a heslo rostliny), ale zřejmě měli jiný pohled na bylinu.
Mnohdy to není snadné pochopit. Je pravda, že další etymologický Slovník od Rejzka vůbec výraz rostlina neuvádí, ještě mám jeden stručný, v něm je jen slovo růst. Kottův slovník (z 19. st.)už výrazy rostlina uvádí, ale pod heslem rostlina je uvedeno: např. sněženka, popůdnice, , sevlák, čimišník atd.
Ale ppdle čeho rozlišovali dnešní bylinu či rostlinu, to jsem nezkoumala.
Třeba pro zajímavost diptan = k lat. dictamnus a střlat. diptan, diptanus = třemdava, „třěmdala“- = léčivá rostlina užívaná zvl. proti moru a červům. Samozřejmě výraz „rostlina“ je ze současné češtiny, Nevím, jak se rostlina jmenuje dnes …
Staročeši rozlišovali byliny (výraz německy Pflanze, latinsky herba), jak jsem uvedla ze staročeského slovníku. Rostliny jako letorosty.
Je zbytečné přesvědčovat někoho, kdo nevěří etymologickému, i když zaprášenému, sterilnímu a školometskému slovníku. 🙂
Německý výraz Pflanze se ve staročeštině neužíval, výrazem pro rostlinu byl letorost, (ratolest). Odpovídá tomu i latinský výraz planta = výhonek, ratolest, štěp, sazenice.
Stejné pojmenování i slovenský etymologický slovník …
Ach jo…klasika. Plantae=rostlina, z toho tedy planta-výhonek. Díky za
ponaučení ))
V době staročeštiny se používala hojně i slova ryze německá. Možná
proto nejsou jejím obsahem! Pokud jsi tedy nenalezla slovo rostlina, ale jen
to, co uvádíš a stále jaksi „upřesňuješ“, trvám na tom, že nějké
označení pro rostlinu už z logiky věci MUSELO existovat a pravděpodobně
to bylo ono Pflanze.
P.S: Třemdava bílá (Dictamnus albus) existuje do dnešní doby ))
Na čem vy trváte, je vaše věc.
Už se nebudu vyjadřovat, rostlina byla letorost – převzato z latinské bible – význam dole. Uvádí i etymologický slovenský slovník…
Sama ale uvádíte: Rostlina = letorost – výhonek vyrostlý v
jednom létě – přesmyk stč. ratoresl, , nč.
ratolest.
Tedy letorost či ratolesti jsou jen letošní či mladé části. No a teď
řekněte čeho 😁
annas | 5913 | |
Drap | 4606 | |
led | 2998 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2239 | |
zjentek | 1644 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1299 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |