Jak se rikalo slovu rostlina?

Opět, až po doplnění mohu s odpovědí pí. Annas souhlasit a jsem rád poučen. I když se mně moc nezdá, že by ani v němčině tehdy nebylo obecné slovo rostlina. Zcela logicky je napřed právě obecné pojmenování, teprve později se jde do pojmenování druhů.. O tvorbě názvosloví rostlin si myslím, že vím zase víc já, sorry 😉

Znalosti o rostlinách vám neberu. Co bylo v němčině jsem neposuzovala, ale jen to, jak a zda bylo slovo Pflanze přejato do staročeštiny. Uvádí Staročeský slovník jen i u býl(í), později vznikl výraz bylina = jedinec z množství býlí. .

Původně jsem čerpala z Etymologického slovníku.. V něm není žádná zmínka o původu z němčiny.. Takže to, co vyrostlo = letorost byla pro ně „rostlina“ v dnešním významu . Slovo rostlina pak vymyslel J. J. – byla v jiných jazycích. Mně to připadá z hlediska významu celkem logické. Vezměte si letorosty na pařezu nebo letorosty na stromech – také za jeden rok vyrostou – takže rostlina (to, co roste) odpovídá výrazu letorost. I když dnes už je význam posunutý.

Slovo rostlina neexistovalo, to se všude uvádí – jen konkrétními názvy rostlin či bylin (rozlišují se – heslo byliny a heslo rostliny), ale zřejmě měli jiný pohled na bylinu.

Mnohdy to není snadné pochopit. Je pravda, že další etymologický Slovník od Rejzka vůbec výraz rostlina neuvádí, ještě mám jeden stručný, v něm je jen slovo růst. Kottův slovník (z 19. st.)už výrazy rostlina uvádí, ale pod heslem rostlina je uvedeno: např. sněženka, popůdnice, , sevlák, čimišník atd.

Ale ppdle čeho rozlišovali dnešní bylinu či rostlinu, to jsem nezkoumala.

Třeba pro zajímavost diptan = k lat. dictamnus a střlat. diptan, diptanus = třemdava, „třěmdala“- = léčivá rostlina užívaná zvl. proti moru a červům. Samozřejmě výraz „rostlina“ je ze současné češtiny, Nevím, jak se rostlina jmenuje dnes …

Staročeši rozlišovali byliny (výraz německy Pflanze, latinsky herba), jak jsem uvedla ze staročeského slovníku. Rostliny jako letorosty.

U pařezů letokruhy, také přírůstek – dřevo, které „přiroste“. . Přepsala jsem se –

Je zbytečné přesvědčovat někoho, kdo nevěří etymologickému, i když zaprášenému, sterilnímu a školometskému slovníku. 🙂

Německý výraz Pflanze se ve staročeštině neužíval, výrazem pro rostlinu byl letorost, (ratolest). Odpovídá tomu i latinský výraz planta = výhonek, ratolest, štěp, sazenice.

Stejné pojmenování i slovenský etymologický slovník …

Ach jo…klasika. Plantae=rostlina, z toho tedy planta-výhonek. Díky za ponaučení ))
V době staročeštiny se používala hojně i slova ryze německá. Možná proto nejsou jejím obsahem! Pokud jsi tedy nenalezla slovo rostlina, ale jen to, co uvádíš a stále jaksi „upřesňuješ“, trvám na tom, že nějké označení pro rostlinu už z logiky věci MUSELO existovat a pravděpodobně to bylo ono Pflanze.
P.S: Třemdava bílá (Dictamnus albus) existuje do dnešní doby ))

„Je to marné, je to marné, je to marné..“ 😁

Na čem vy trváte, je vaše věc.

Už se nebudu vyjadřovat, rostlina byla letorost – převzato z latinské bible – význam dole. Uvádí i etymologický slovenský slovník…

Sama ale uvádíte: Rostlina = letorost – výhonek vyrostlý v
jednom létě – přesmyk stč. ratoresl, , nč.
ratolest.
Tedy letorost či ratolesti jsou jen letošní či mladé části. No a teď řekněte čeho 😁

Jistě, na slově Pflanze nelpím, ale něco být muselo!