Jak se přiblížit lidem bez nutnosti napodobování jejich chování?

Hledat to, co vás spojuje, mikoliv to, co vás rozděluje. Tedy být mezi lidmi podobných zájmů. Všechno to, co uděláte, jena základě vašeho rozhodnutí a uvážení.

Jak se rozhodnete chovat v jiném prostředí, předpokládám, že slušně, je to opět vaše věc. Přebíráte za vše svou zodpovědnost, za své myšlenky, činy atd. Přece všichni máme v sobě schopnost rozlišovat. Dokážeme to, i když někdy zaplatíme bolestným prožitkem.

Přece žijeme život pro sebe, nikoliv kvůli ostatním. Když se člověk přizpůsobí proti svému přesvědčení jinému/jiným, tak si dotyční neuvědomí, že dělá něco, se mu nelíbí. Když dá své pocity najevo, ostatní mohou reagovat.

Potlačování svého já se může projevit různými psychickými i somatickými potížemi.

Můžete být i dobrým posluchačem, i to je důležité. Dát tak najevo, třeba pohybem hlavy, těla, přitakáním atd. že rozumíme, že je tolerujeme., že máme zájem.

Nabídne-li mně někdo alkohol, když jsem abstinent, nebudu ho pít, stejně tak jako jídlo, které mému zdraví neprospívá, odmítnu.. Proč se tedy přizpůsobovat jim, když oni nejsou tolerantní ke mně.

Záleží na vašem rozhodnutí, jak se chcete chovat co očekáváte.

Každý je přece strůjcem svém štěstí. Jste, jaká jste … měli by vás takto ostatní přijímat ..

Do jisté míry je sice dobré přizpůsobit se (třeba v úrovni společenského chování), ale ne za cenu podbízení se okolním názorům. Je nutno uchovat si svou osobnost, jinak se staneš nevýraznou a nezajímavou šedou myškou v davu, se kterou budou pro příště jednat s lehkým despektem.

Nejepší způsob, jak se lidem přiblížit je naslouchat jim, ale chovat se přirozeně.
Neexistuje žádný zákon ani společenské pravidlo, které by říkalo, že musíte nutně pít alkohol nebo kouřit (ne-li něco horšího) jen proto, abyste si s někým druhým lépe rozuměa.
Nikdy v životě jsem nekouřila a alkohol jsem ochutnala až relativně pozdě a i tak ho piju minimálně. Ne, opravdu není problém bavit se s džusem ve skleničce. Pokud to tomu druhěmu připadá divné, nepochpitelné, směšné atd. , chyba je nejspíš na jeho straně.

Když jsem byla v pubertě, také jsem se snažila leckoho kopírovat, abych jakože zapadla do určité party lidí. Zároveň jsem ale nedokázala ani já chápat ty druhé.
Postupně jsem se naučila chovat se prostě jako já, co nechci to nedělám, co chc, za tím se snažím jít. Paradoxně mi to pomohlo vnímat i ostatní takové, jaké jsou a nesoudit je podle sebe.

Musím říct, že tato otázka mi přijde zajímavá. Myslím si, že člověk by si měl hledat přátele mezi lidmi, kteří mají podobné zájmy a priority, jinak si bude celý život hrát na někoho, kým není. I sama na sobě pozoruji, že pokud se pohybuji mezi lidmi, kteří mi jsou blízcí, ale jsou v jistých věcech jiní než já, mám občas tendenci přizpůsobovat se jejich chování, ale pokud mi to není příjemné, nedělám to. Několikrát v životě mi ale i toto přizpůsobování pomohlo k tomu, abych v sobě našla své pravé já. Jako dítě jsem bývala hodně tichá, ale časem jsem se začala setkávat s různými lidmi. Ve výsledku mi to dokonce pomohlo říct si, jaké chování je mi příjemné a jaké ne. Teď, když už mám vyvinutou osobnost, setkávám se s lidmi, s kterými je mi dobře a nepotřebuji si hrát na někoho, kým nejsem.

Zůstaň sama sebou a dělej to, co ti připadá pro tvé ego jako přirozené. 🙂

Důležité je navázat s člověkem vazbu, přesvědčit ho, že máme něco společného, třeba bydlíme ve stejném městě, chodíme do stejné školy, hudba, sport a pod. Pokud mne někdo pozve na oslavu, tak bych měl být sám sebou. Tedy chovat se tak, jak je u mne normální. Jsou sice jedinci, kteří nepijí, a moc nejí, ale když jim to někdo nabídne, nemusí odmítnout. Třeba proto, že je to zadarmo a pod.

Podle mne by člověk měl dobře zvážit, s kým je ochoten
komunikovat nebo se dokonce stýkat na takové úrovni, že
se připojí i k oslavě narozenin apod.

Stejně jako já akceptuji, že mí příbuzní, přátelé a známí
při některých příležitostech pijí alkohol, respektují oni, že
jej já nepiji a nijak mi nevnucují ani nenabízejí.

Váš přítel si musí uvědomit, co chce, a s kým se chce stýkat.
Jestli jej jeho přátelé a známi nerespektují takového, jaký je, bylo
by možná na čase, zvážit, jsou-li dobrými přáteli.