Jak se počítá struktura atomu? :)

Otázka není přesně definovaná, ale pokud se jedná o strukturu atomu, možná to bude toto. Každý atom se skládá z mnoha částic, ale podstatné je, že v jádře jsou nukleony, což jsou protony a neutrony. Mají přibližně stejnou hmotnost, protony mají kladný náboj, neutrony mají neutrální náboj a jsou bez náboje. V obale obíhají elektrony, které mají záporný náboj a jsou o 2 řády lehčí než nukleony. Každý atom má uvedena dvě čísla, to nižší, které se píše za značku prvku vpravo, je protonové číslo a udává počet protonů , je stejné jako počet elektronů – proto je atom neutrální.
Další číslo je hmotností, to je vyšší a udává počet nukleonů v atomu.
Takže když je například galium , které má protonové číslo 31 a hmotnostní (nukleonové číslo) 69,72 . V tomto případě , je hmotnost počítána podle statického zastoupení jednotlivých izotopů, (prvky, které mají stejné protonové číslo ale jiné hmotnostní číslo). Pokud je nukleonové číslo 69, znamená to, že prvek obsahuje celkem 69 protonů a neutronů, tedy 31 protonů a 38 neutronů a 31 elektronů.
Pokud jsem se netrefil, tak vysvětli lépe otázku, co vlastně chceš vysvětlit.
Doplňuji:
Nevím, co vlastně chcete vysvětlit? Atom pochází z řeckého slova – nedělitelný, ale není to pravda. skládá se z mnoha částic, které se liší hmotností, u některých nemůžeme mluvit ani o hmotnosti, ale o energii, E = mc2, dalším kritériem je životnost a další hodnoty. Existuje spousta článků, které o struktuře atomů a jendnotlivých částicích něco vypovídají, obecně je tech částic na stovky možná i tisíce, a záleží, zda byla částice teoreticky předpovězena, nebo i nějak dokázána.
Během výzkumu atomu bylo navrženo několik modelů. Protože je elektroneutrální, tedy má stejný počet elektronů i protonů, chová se neutrálně, ale za nízkého tlaku, vakua a elektrického výboje se projevují vlastnosti těchto částic. Původní model byl pudingový, všechny částice dohromady jako v koláči, později některé pokusy prokázaly soustředění hmotosti do středu jádra , kde jsou nukleony protony a neutrony. Toto jádro má rozměr řádu fm – tedy 15, Pokud by byl atom o průměru 10 km, je jádro asi 1 ,m , pro srovnání. Celý zbytek je prázdný, elektrony obíhájí po určitých specifických drahách, kde platí přesně definované podmínky které lze složitými matematickými rovnicemi určit. Stačí vědět, že elektron se vyskytuje v určitém protoru, orbitu.
Když si vezmete chemickou soustavu prvků, jsou zda řazeny prvky podle rostouocícho protonového čísla, tedy podle počtu protonů. Toto číslo odpovídá počtu eletkronů v obale. Nevím, zda chcete vysvětlit obsazování drah v atomu.
ale to nechám na jindy, pokud by byl zájem.
Jak jsem uvedl, protony a neutrony tvoří jádro a rozhodují o hmotnosti. Protože je neutron neutrální, rozhoduje o hmotnosti prvku počet neutronů, stejný počet protonů je stejný prvek – to jsou izotopy. V tabulkách jsou hmotosti dané desetinným číslem, protože byly vypočítány podle relativního zastoupení v přírodě v procentech. Počet protonů P , neutronů N , jejich součet P+ N = A jhmotností číslo, počet elektrůnů je také P, N = A – P. výpočet počtu neutrlnů. Mám pocit že se opakuji, napište mi konrétně, co potřebujete vysvětlit.

Upravil/a: Kelt

Jestli myslíš, jak se dojde ke struktuře elektronového obalu (tj. jak velké jsou orbitaly, kolik jich je, jak se zaplňují), tak to se počítá pomocí kvantové fyziky/chemie řešením Hartree-Fockovy rovnice (jakási zvláštní forma Schroedingerovy rovnice, která bere do úvahy spin a nerozlišitelnost elektronů a řeší se iteracemi).

Řešením Hartree-Fockovy rovnice je periodická tabulka prvků. Tj. kolik prvků je v kterém chlívečku.

Pro prvky složitější než vodík/helium se to dá efektivně řešit jen numericky pomocí počítačů.