Logicky oba materiály jsou z atomů. To jsou ve skle „průhledné“ atomy? nebo jsou jen jinak prostorově uspořádány, že je krz ně vidět?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 4556 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Popkud by jsi ocel dokázal vyrobit tavením křemičitého písku, tak by byla také průhledná
0 Nominace Nahlásit |
http://media.rozhlas.cz/_audio/02174273.mp3
"Šíření světla je ovlivněno vlastnostmi prostředí, kterým se šíří. Buď světlo prochází látkou téměř beze změny nebo se od předmětů odrazí světlo některé vlnové délky. Ostatní vlnové délky světla buď projdou nebo jsou pohlceny.
"15) Proč jsou látky průhledné? 04.06.2003
Dotaz: Dokázal již někdo přijatelně vysvětlit proč jsou některé látky průhledné a průsvitné? Jak procházejí fotony hmotou? Nezdá se mi, že by šlo o postupné předávání vlnění z čelní plochy skrz až na plochu výstupní. Dopadající fotony přece nemají takovou energii, aby dokázaly rozkmitat celou tlošťku a navíc (u látek průhledných) bez zkreslení. Jak to ty fotony dělají? (Pavel Dombrovský)
Odpověď: Vaše formulace se mi zdá být zatížena takovou
„materiální“ představou fotonů jako kuliček z něčeho
zformovaných – třeba střel, které si mají prorazit cestu
„nepřátelským územím“. Ale tomu tak není. Realitě je stejně blízká
představa, že foton je pomluva, která se šíří mezi lidmi – vzruší je
(rozkmitá je), oni ji předají dál, a zapomenou na ni. I toto je
samozřejmě jen příměr.
Chcete-li hlubší fyzikální obraz, podle kterého by taky šlo něco
spočítat, pak nezbyde než sáhnout po nějaké učebnici fyzikální optiky.
Z hlediska kvantové teorie je to všecko jednak složitější, jednak
jednodušší. Zavádíme tzv. účinný průřez pro to, abychom jednoduše
popsali „velikost terče“ při interakci (srážce); průběh srážky se
počítá kvantově, ale o tom nemá smyslu mluvil takhle „letmo“. Taky
foton (coby kvantovaná elektromagnetická vlna) v látkovém prostředí je
„něco jiného“ než foton ve vakuu – v látce se prostě na
elektromagnetických kmitech E, B „přiživí“ i nabité částice
tvořící látku (jádra, elektrony). Proto vychází ustálená rychlost
menší než c. Rozbor přechodových jevů je dosti složitý i klasicky (viz
např. Stratton: Teorie elektromagnetického pole).
Mimochodem, takové neutrino dokáže proletět Zeměkoulí s velice vysokou
pravděpodobností, že se vůbec neodchýlí.
Doplňuji:
Co že se najednou zajímáš o sklo? áááha… přípomíná ti vodu co? ta
je taky průhledná.
>žbluňk<
Upravil/a: bolak
0 Nominace Nahlásit |
Takže, vysvetlíme si, čo to je svetlo:
svetlo je elektromagnetické vlnenie (obecne);
viditeľné svetlo je elektromagnetické vlnenie s vlnovou dĺžkou 400 –
800 nm.
Každá látka nie je pre elektromagnetické vlnenie absolútne
nepriehľadná (optické vlastnosti látok). Niektoré látky (priehľadné)
prepúšťajú elektromagnetické vlnenie – viditeľné svetlo, (takmer) bezo
zmeny, niektoré vplyvom svojich optických vlastností toto vlnenie
modifikujú – mení sa buď vlnová dĺžka žiarenia (napr. ohriatie sa kovu
na slnečnom svetle premenou viditeľného svetla na infračervené
„svetlo“ – skrátila sa vlnová dĺžka svetla, či prechod iba
niektorých „farieb“ cez materiál), alebo jeho frekvencia (tam už to je
zložitejšie).
Zákon zachovania energie nedovolí sa „svetlu“ stratiť sa – buď sa
odrazí (aj od priehľadnej látky), je látkou pohltené (ako napr. teplo) či
ňou prejde.
Optické vlastnosti látok nie sú dané atómami (neexistujú priehľadné a
nepriehľadné atómy), ale stavbou (štruktúrou) látky – od kryštálov
cez látky amorfné, s ohľadom na skupenstvo, bez ohľadu na teplotu a
tlak.
Preto je napr. CO2 priehľadný, ale suchý ľad už nie (ale aj ten môže byť
v niektorej modifikácii priehľadný).
Suma sumárum:
Pre elektromagnetické vlnenie (obecne) nepriehľadná látka neexistuje.
0 Nominace Nahlásit |
Sklo má inú skladbu atómov, než oceľ.
Doplňuji:
Arygnoc,
Ďakujem za odborné rozšírenie mojej stručnej odpovedi
Upravil/a: led
0
před 4556 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2622 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |