Existují tři způsoby těžby soli.
Hornická těžba: pomocí těžkých těžebních mechanizmů se ve vrstvě
halitu razí štoly a těžební komory, které mají výšku 30–50 m.
Pásovým dopravníkem nebo automobily se sůl odváží na povrch a dále
zpracovává. Tento způsob těžby je finančně nejnákladnější. Posledním
činným solným dolem tohoto druhu v Polsku je Kłodawa.
Louhování: do podzemního ložiska se vrtem přivede voda. Sůl se v ní
rozpustí a vzniklý roztok (solanka), který obsahuje přibližně 310 g soli
v jednom litru, se čerpá na povrch. Po odpaření vody dojde ke krystalizaci
a následnému zpracování. Dutiny vzniklé těžbou se následně používají
jako úložiště uhlovodíků (např. zemního plynu).
Odpařováním mořské vody: technologie použitelná v teplých oblastech,
kdy se mořská voda (obsahuje v jednom litru přibližně 3,5 g halitu)
nechává odpařit v mělkých nádržích. Takto získaná surovina obsahuje
80% halitu a je třeba ji chemicky vyčistit od nežádoucích příměsí.
0 Nominace Nahlásit |
Těch způsobů je strašně moc. Michal Kole zapomněl na seškrabavání
soli ze plavkyń, když se vynoří z moře a za chvilku oschnou. Vzácná
výroba soli je zahuš´tování slz. Nejlepší slzy jsou od krokodýla a nebo
od žáka šplhouna když dostane další kouli.
No o těch běžných postupech jako je težba z lomu, dolu, odpařováním
vody se píše dost, málo o nenávratném půjčení od souseda.
0 Nominace Nahlásit |
Vepište odpověď…http://www.solnemlyny.cz/produkty1.html
0
před 4611 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek