Jak probíhal Váš první den na střední škole? Jak jste se zde seznámili?

Sálodlouhý příspěvek, možná až zbytečně. Dle mého to moc hrotíš. Buď přirozený. Nic z toho se nedá naplánovat, neznáš ty lidi, nevíš, jak to bude probíhat celkově. Ničeho bych se nebála, vše přijde samo. A když ne hned první den, tak třeba za týden.
Když si vzpomenu na svůj první den, šla jsem na školu, kde jsem vůbec nikoho neznala. A bylo nás tam takových více, tak jsme se postupně sdružili a postupem času jsem se dala do řeči s ostatními. Netřeba se ničeho obávat, nestresuj se, buď svůj a myslím si, že na tento den budeš s radostí vzpomínat 🙂

Na každé škole a v každém kolektivu to bude jiné. Já jsem to takto neřešil ani o tom nepřemýšlel. Je to už tak dávno, že si na to už ani pořádně nevzpomínám. Měl jsem to o to obtížnější, že z místa bydliště to bylo na školu dost daleko, tak jsem tam i bydlel. První den jsem přišel do přidělené třídy, sedělo tam asi 30 lidí stejně rozděšených. Většinou jsme se nikdo neznali. Představili jsme se, začali se učit a postupně jsme se i seznamovali. Myslím, že to takto probíhá ve většině případů a nechávají to lidé svému osudu, že se to nějakým způsobem vytříbí samo, a nepřemýšlí o tom předem tak jako ty.

Můj příběh ze střední – z naší IX.A jsem měla v prváku 7 spolužáků a další 4 lidí jsem znala z béčka. Nebylo co řešit.

První den na středním odborném učilišti jsme po sobě většinou koukali a poznávali se teprve,ale jinak v pohodě třída 25 děvčat a 7 kluků následoval adaptační kurz 3 dny a já jsem si nejprve myslel že to bude strašné ale poznal jsem že jsem se zmýlil,ale až ve 2 ročníku jelikož mě značně poznamenala ZŠ a v prváku jsem děvčatům velmi nedůvěřoval.Modli se abys tam nebyl jediný kluk a zbytek holky ;).Doporučuji se všemi vycházet v dobrém a občas prohodit vtipnou řeč aby se smáli tak že by se za břicha popadali.protože pokud budeš machrovat a zle se chovat tak s oblíbeností půjdeš rychle dolů.Vypozorovaná zkušenost.

Upravil/a: jirka F

Je to špatný příklad,ale nejrychleji se u nás utvořila parta kuřáků.Chodili jsme o přestávkách tajně na cígo a stihli jsme si za těch 10 minut o sobě říct víc, než ti co zůstali sedět ve třídě a rozpačitě se na sebe usmívali.
Pak jsme se domluvili,že po škole zajdem na pivo a bylo vymalováno.Když budeš mít štěstí,vytvoříš si přátelství na víc než jen na další 4 roky.
Vrána k vráně…

1. den na střední? Trochu v očekávání, ale jinak výborný. 1. den zažívá člověk na ZŠ, SŠ, VŠ, v nové práci, při první návštěvě rodiny svého partnera apod. Vůbec nezáleží na tom, jestli budou spolužačky krásné, či spolužáci vysocí, nebo s „namakanými svaly.“ Spíše je to o tom, s kým budeš mít podobné zájmy, kdo Ti bude sympatický, s kým si rád povykládáš a budeš si rozumět. Chovej se normálně, přirozeně a nesnaž se nikoho „oslňovat“. Za pár dní se trochu poznáte a zjistíš, s kým ano a s kým spíše ne. 🙂

Omlouvám se, nečetl jsem celou tu stať, odrazuje mě to i v případě sáhodlouhých článků na Novinkách.cz a jim podobným. Takže jen můj zážitek, který si z prvního dne na gymplu pamatuju dodnes (skoro 50 let): přišlo mi zvláštní, že nám kantoři vykali. Ty jo, to nás opravdu berou jako dospělé? No a taky jsem se na rohu srazil s nějakým střízlíkem, kterého jsem považoval taky za studenta, on tak opravdu vypadal. Obdržel ode mně dost nelichotivou poznámku. Byl to prosím pan profesor a nejen to, na celé čtyři roky i můj třídní a fyzikář. Zřejmě proto jsem z tohoto předmětu obdržel já od něj čtyři na vízo. 🙂

Po těch mnoha letech mi Vaše otázka připadá, jako „mnoho povyku pro nic“. 😁
A první den?
Neznala jsem nikoho. V ročníku byli 3 – 4 spolužáci z každého okresu tehdejšího Západočeského kraje. Některé tváře jsem viděla u talentových zkoušek a později u přijímacích zkoušek.
Posadila jsem se k budoucí spolužačce (po pozdravu a dotazu na volné místo).
Představily jsme se, odkud pocházíme atp.
4 roky jsme seděli ve stejné lavici.
Třídní učitelka (i ředitelka sš, ze školního rozhlasu) nás přivítala, podala informace a po 2 hodinách jsme odešli domů. Byla jsem nějaký čas dojíždějící.
3/4 spolužáků bydlelo na internátě (DM).
Seznamování a poznávání začalo později… Každý rok se v říjnu jezdilo na bramborové brigády a to byla další příležitost k poznávání.
Ve 2. a 3. rročníku jsem byla též v domově mládeže, tam se naše vzájemné vztahy se spolužačkami upevnily. Chlapce jsme měli ve třídě 3.

Věděla jsem, kam jdu a co mne asi tak řeká a nemine…..
Po těch letech hodnotím svůj 1. školní den na SŠ jako normální den, bez zvláštního významu…..
Kolektiv byl kohezní, pomáhali jsme si, užili spousty legrace, bez závisti, nevraživosti a nezdravého soupeření. Spolupracovali jsme, nikdo nebyl stranící se či individualista.
Neřešili jsme sociální rozdíly…., luxusní nebo obyčejné oblečení, mobily, výšku kapesného (kupování přízně), kvalitu, značku a cenu NTB. Jakým autem jezdí rodiče /a zda ho vůbec vlastní/. Nikdo se nevytahoval, nikým neopovrhoval.
Neobjevovalo se maloměšťáctví, nikdo nebyl outsider.
Neznali jsme šikanu ze strany spolužáků (ani těch starších).

Ne vždy se to povede.
Jedna z dcer na gymnáziu prožila „peklíčko“. Nekohezní kolektiv, samý individualista. Skupinky 2 – 3 lidí, mezi sebou nekomunikující. Pomluvy, drby (dceři bylo naprosto jedno, kdio má co na sobě, jakou značku parfému, rtěnky nebo řasenky používají spolužačky, jestli spí třeba s medvědem…). V rámci pobytu ve škole bylo jen pár, prima spolužáků, ti však byli dojíždějící (po škole mazali na vlak či autobus). V prospěchu byla třída nejlepší na gymnáziu…

Přeji Vám hodně úspěchů ve škole, kehezní kolektiv a dobrého třídního učitele