Jak pracuje měnič napětí?

Měničů napětí je víc druhů.

Měnič napětí může být i obyčejný tranformátor, který funguje na principu elektromagnetické indukce (http://www.you­tube.com/watch?v=kiL­TKYYeVfg)

Další měnič napětí je např. nabíčeka k nejakému strašímu mobilu, složená klasicky, tedy transofrmátor, který sníží napětí a pak usměrňovač, z diod, které zajistí, aby napětí nebylo záporné (přetočí zápornou půlvlnu do kladné polohy), pak je tam filtr, který odstraní zvlnění (RC, LC, aktivní filtry s tranzistory, IO), a naposled stabilizáror, který zajistí, aby bylo napětí pořád třeba 5 V, když se zatíží (začneme odebírat proud), nejjednodušší stabilizátor je zenerova dioda, pak je stabilizátor s tranzistory a jako poslední jsou IO.

Další druh měniče napětí jsou spínané zdroje, které mapětí usměrní, následně rozsekají na vysokou frekvenci, aby jej šlo lépe tzransformovat (stačí menší transformátor), pak se následně znova usměrní a vyfiltruje, Tento způsob je sice složitější protože na konci řetězce jde informace zpět na řídící logiku, která řídí počet impulzů za sekundu na spínací součástku (tyristor – řízená dioda, propustí proud, jen když dostane signál k otevření, signál generuje oscilátor a ten potřebuje signál z výstupu)

Další skupinou měničů napětí jsou „zvyšovače“ napětí, např. pro spotřebiče dovezené z USA, kde je napětí 110 V /60 Hz.

Pracuje to podobně jako spínaný zdroj, takže usměrnit, rozsekat, transformovat na 230 V

Trochu za měniče by se dali považovat i frekvenční měniče, ty sice nemění napětí, ale jenom frekvneci, řídí se jím motory třeba na obráběcích strojích, pohání buď vřeteno nebo i suporty, aby byla dosažena konstantní řezná rychlost, která závisí na velikosti průměru obrobku a otáčkách