Jak by jste vlastními slovy vysvětlili kapitolu DIODA JAKO USMĚRŇOVAČ, tak abych pochopila, o co jde?

Předpokládám, že máš učebnici určenou pro tvou třídu a není tam nic nového ani odborného. Látku bys měla znát. Také na internetu je to uvedeno celkem srozumitelně. Ale pokud děláš gympl a máš učebnici pro vysoké školy, tak to asi bude odborné. Když znáě základy, a víš co znamenají značky, jak jde proud, není to nic nesrozumitelného.

OK – tak napiš (vlastními slovy), co si o diodě – jakožto usměrňovači, myslíš ty…
😉
Mám pocit, že ´zdechlost´ ve vypracovávíní DÚ je snad virulentnější, než ebola.
😛

Nejjednodušší bude, když si představíš diodu jako obyčejný spínač, který je sepnutý pouze po dobu, ve které je dioda v obvodu se zdrojem a spotřebičem polarizována v tzv. propustném směru. To znamená, že na anodu diody je přivedeno ze zdroje kladné napětí a na katodu záporné. V době, kdy je tomu naopak dioda nevede a chová se jako rozpojený spínač a obvod je přerušen! Tak, jak se mění polarita napětí zdroje (střídavého napětí), mění se i stavy diody kdy vede a nevede. Chtělo by to obrázek. Pokud ti jde jen o co nejjednodušší představu, mohlo by to stačit. Precizní vysvětlení funkce přechodu PN nezvládají ani leckteří vysokoškoláci, tak se tím zatím moc netrap. Jestli ti to trochu pomůže, budu rád. Měj se!

Jelikož většina odpovědí je tradičně nesmyslná a debilní, dovolím si odpovědět.

Dioda, pokud je správně zapojená, propouští jenom kladnou půlvlnu. Co je kladná půlvlna? Pokud máš třeba harmonický střídavé napětí (to co je v zásuvce) tak kmitá od + maximální hodnoty do – maximální hodnoty. V případě, o kterém mluvím se jedná o funkci sinus (pouze pro účely našeho příkladu – může to být klidně jiná fce). Jak určitě víš ze 6. třídy ZŠ tak sinus má kladnou a zápornou půlperiodu (půlperioda = 1pí). Dioda má to specifikum, že propustí jen tu kladnou půlvlnu (díky své polovodičové struktuře, kde v případě diody se objevuje něco, čemu se říká PN přechod a co vysvětlovat nebudu). Tzn. pokud se vrátím k naší fci sinus tak mi vždy propustí jakoby 1 (a to právě 1.) pí z jedné periody. Jinými slovy mi projde „půlka funkce“.

Tím jsem vytvořil takové vlny, jinak tomu co jsem popsal se říká jednocestný (jednosměrný) usměrňovač (use google!).

Trochu vymakanější zapojení je něco, co používá dvě diody, pro každou část funkce jednu. Takže princip co jsem velmi pracně popsal v první části u jednocestného usměrňovače se opakuje pro každou půlperiodu. (1.) 1pí řeší dioda D1 a (2.) 2pí dioda D2. Není to ale to, co chceme používat. Proč? Je to těžké (sice je teď trend, že ti má telefon utrhnout kalhoty ale co je moc to je moc) a drahé, protože na to potřebuješ něco, čemu se říká transformátor (use google!) a v čem je spoustu kovu a vůbec je sraní to vyrobit.

No a co teď s tím? No tak jsme vymysleli něco, čemu se říká Gretzuv můstek (use google!), což je opět derivát toho co jsem popsal výše, tzn. už to popisovat nebudu 🙂.

Tak, pokud jsi se držela mé rady (use google!) tak víš, že to co mi vyleze z Gretzova můstku není úplně stejnosměrné napětí, pravda, na něco to stačí ale není to moc ono. Tak se za to připojují nějaké věci, co z toho udělají víc rovnou funkci. Těm věcem se říká filtry (use google!) a vyhlazují nám to, co vyleze z usměrňovače.

Googlitelná hesla:
Jednocestný usměrňovač
Dvoucestný usměrňovač
Gretzuv můstek
PN Přechod
Cívka
Kondenzátor
Filtry RC
Filtry LC

Podívej se do učebnice, doporučuji Kolářová R., Bohuněk J., Fyzika pro x ročník základní školy (x=6,7,8,9). Tam je to vysvětleno velice názorně, pokud ani to nepochopíš, není ti pomoci.