Jak rozpoznat člověka, který žebrá, aby přežil, od těch, kteří jen zneužívají laskavosti druhých?

Není potřeba rozpoznávat. Náš sociální systém je tak štědrý, že nikdo nepotřebuje žebrat proto, aby přežil.

Já myslím, že takových somráků je většina. O jídlo jim vůbec nejde, můžou si ho kdykoliv vzít vzadu na rampě supermarketů, kam vyhazují prošlé potraviny, nebo taky existují potravinové banky. Poznají se podle toho, jak jsi popsal, nebo si za první dvacetikorunu hned spěchají koupit si krabičák.

Celkem snadno – já jsem ještě takového, který DOOPRAVDY bojuje o holé přežití, nepotkal. Všichni spadají do té druhé kategorie. Pokud by opravdu CHTĚLI, tak si na těch pár krabic chlastu, organických rozpouštědel k fetování a chleba V POHODĚ A SNADNO vydělají (cca za pouhou hodinu)!

Jenže somrovat, obtěžovat smradem a ohrožovat nemocemi ostatní je prostě pohodlnější. Takže… než do nich začneš po zásluze kopat, domysli možné následky – často mívají svrab apod. nepříjemné brebery, tudíž nějaký klacek, tyč či ekvivalentní hygienický nástroj je VELMI DOPORUČEN!

BTW – tady v Praze před pár lety vznikla samovolně iniciativa (dobrovolné občanské hlídky – pár lidí, keří to už nehodlali snášet se na soc. sítích domluvilo) a dělali dobrovolné noční směny v MHD. Jakmile smrdutý ožrala nemytý vlezl „do tepla noční tramvaje“ (kde tráví noc chrápaje od konečné na konečnou), okamžitě ho vypráskali (dost tvrdě) ven! Světe, div se – ono to FUNGOVALO! (to mám od hodnověrných svědků) Za cca 2 měsíce se počet takových „cestovatelů“ snížil téměř k nule, BOHUŽEL se do toho vložili pravdoláskaři, ochránci práv a obecně dobrokadiči, tudíž policie proti tomu zakročila (myslím proti dobrovolným občanským hlídkám – bylo to i v TV), a tak se zase časem vrátilo vše do starých kolejí.

Bohužel systém vytvořil doslova novou TŔÍDU jedinců, jejichž životní princip/způsob stojí na odmítání práce, přežívání se soc. dávek atd., přičemž v důsledku toho se NEDOSTÁVÁ sociální starostlivosti/péče těm SKUTEČNĚ POTŘEBNÝM, kteří si naši pomoc ZASLOUŽÍ!

Víš, dávat a ještě PROSIT (abys takovým lemplům pomohl) je NANIC! Tito lidé si NEDOKÁŽÍ pomoci sami, MUSÍ se o ně VHODNÝM způsobem postarat společnost/stát. Kdysi byla „potulka“ trestána, což se mi jeví jako obzvláště vhodné – takový půlroční NUCENÝ pobyt ve speciálním zařízení/táboře, kde se o ně stát postará (zajistí lůžko, stravu, hygienu, zdr. péči, práci atd.), ale NEBUDE to žádné leháro, nýbrž TVRDÝ režim (např. kácení stromů s denní gulagovskou normou 6 kubíků – jinak šup na díru/barák „zvláštního režimu“ a trestní příděl stravy) by se stavy takových jedinců ZAJISTÉ snížily na bezvýznamně marginální počty.

Jenže… to by nebylo dostatečně „demokratické“ a co by tomu řekla „pravda a láska“? Takže až chytíš v dopravním prostředku (pokud jsi tak statečný a vlezeš dovnitř) nějaký svrab, buď RÁD, JÁSEJ a poděkuj za to možnosti „hodit papírek“ a ostatním vymoženostem dem(ent)okratického systému – zvolil sis to SÁM! ;) :D :D

Upravil/a: quentos

U mě rozhoduje pokora. Člověk který shání na dávku, ji v sobě většinou nemá ani špetku.

Nabídnu jídlo nebo stravenku, když je v nouzi je vidět že je vděčný i za málo.