Jak najít práci když bydlím ve městě kde můj obor zrovna moc není?

Ideální to neni. Ideální je, když bydlíš těsně vedle z důvodů dojíždění. Je několik možností. Buď někam dojíždět, jak je to delší než 1 hodina jedna cesta, je to zdlouhavé.. Potom je další možnost, najít si ubytování vedle zaměstnání, Pro někoho je řešením i změnit obor, a možností i je samostatně podníkat, což hned po vyučení neni ideální. Pokud já vím, tak truhláři a podobné řemesla jsou stále vyhledávaná.

Jdeš na to z úplně špatného konce, musíš pochopit, že práce (zaměstnání) NENÍ zábava, nýbrž obživa (nebudu rozebírat všechny aspekty). Někdo má to štěstí, že ho jeho práce baví a jsou i tací, které baví obecně PRÁCE jako taková (radost když se daří), bez ohledu na její vlastní náplň. Těch je ale MNOHEM méně. A přirozeně VŠICHNI mají okamžiky, kdy by do své třebas nejmilovanější práce nejraději KOPLI! 😉

Řemeslníci (ti DOBŘÍ) se vždycky uživí. Jako truhlář přeci nemusíš „pracovat jako truhlář“, ale klidně v příbuzném oboru. Přednostně po tobě skočí např. firmy montující/insta­lující kuch. linky apod., protože truhlařina má k tomu hodně blízko (vlastně až na tu instalatéřinu/ply­nařinu a elektriku to JE truhlařina). 🙂 Rozhodně blíž, než třeba zahradnictví (jakkoliv i profesního zahradníka klidně vezmou, však jestli za něco stojí, tak se to naučí), chápeš? Ovšem truhláře určitě před zahradníkem upřednostní.

U nás BOHUŽEL stále panuje přežitek bolševické doby, že pracovník by měl po nástupu do zaměstnání v něm setrvat ideálně až do důchodu (aby nebyl „fluktuant“). A bohužel tomu odpovídá i dopravní infrastruktura (veřejná osobní doprava). Přitom ještě za 1. republiky bylo běžné, že lidé cestovali za prací (zvláště v regionech jako je Šluknovský výběžek). Přitom ve světě je to běžné, zvláště v Asii (třeba mnozí Japíci denně dojíždějí klidně i několik set km za prací). Jenže rozdíl je v tom, že třeba čínská železnice funguje tak, že bys tomu NEVĚŘIL, že je to vůbec možné (u nás, kde je naprosto běžná věc „vlak č. to a to bude mít 90 minut zpoždění“) a o japonských železnicích a jejich funkčnosti ti ani nebudu vykládat, protože bys mě měl za sedmilháře.

Na tvém místě bych zkusil řešit otázku DOPRAVY, ideálně VLASTNÍM způsobem. Kupříkladu levné autíčko („nákupní taška“) nebo třeba i „blbý skútr“ ti může s ohledem na NEZÁVISLOST otevřít úplně nové možnosti. Zvláště ve tvém regionu, kde do Říše to máš co bys kamenem dohodil. Mzdy jsou tam na jiné úrovni (i pro cizince) a to ti více než bohatě vynahradí náklady na cestování. Přirozeně nezapomeň započítat DALŠÍ výhody, které přináší nezávislost ohledně vlastní mobility (a že jich JE)!

To je velmi dobrý a důležitý dotaz. Rozhodnutí, kam se stěhovat za prací, nebo zda dojíždět, je těžké a závisí na mnoha faktorech.

Pokud máte obor, který milujete a kterým se chcete zabývat, může být dobré uvažovat o dojíždění nebo dokonce o stěhování. Pokud byste byli nuceni pracovat v oboru, který vás nebaví, mohlo by to mít negativní vliv na vaše celkové životní pohodlí a spokojenost.

Dojíždění hodinu a půl jeden směr je poměrně hodně, ale někteří lidé to dělají. Při rozhodování zvažte, jak by takový dojazd ovlivnil vaše osobní život, volný čas a zdraví. Je také důležité zvážit náklady na dopravu.

Existují také možnosti práce na dálku nebo částečné práce na dálku, což by mohlo být ideální řešení. Závisí na tom, jaký je váš obor a jak jsou na něm zaměstnavatelé ochotni být flexibilní.

Pokud těžko hledáte práci ve svém oboru ve svém bydlišti, můžete také přemýšlet o možnostech pro další vzdělávání nebo školení, které by vám mohly otevřít nové příležitosti.

Na závěr je důležité si uvědomit, že neexistuje „správné“ rozhodnutí. Každý má jiné priority a jiné faktory, které považuje za důležité. Důležité je dobře se zamyslet nad tím, co je pro vás nejlepší, a učinit informované rozhodnutí.

Podnikej sám na sebe jiná cesta ro tebe není