Jak je to se svatbou veřící-nevěřící v kostele?

Měli byste projít předsvatební přípravou snoubenců – většinou to probíhá formou několika pohovorů s knězem, případně s místními vedoucími (často manželi). Poptejte se v kostele, kam chodí Váš milý – určitě Vám poradí.
Je ale možné, že farář bude vyžadovat, abyste se nechala pokřtít taky. Jestli to je nutné, to nevím, lhala bych. Rozhodně si ale vyberte nějakého sympatického kněze (pokud možno takového, kterého zná Váš přítel a vyhovuje mu i lidsky), který Vám víru pokud možno moc neznechutí. Všecko se dá podat lidsky a s pochopením. Vím o katolických knězích, kteří naprosto v klidu berou předmanželský sex mladých a prostě řeknou, že dnes je jiná doba a že ve vztahu i ve víře jsou podstatné jiné věci… Hodně štěstí!

Stačí když je pouze Váš přítel křtěný, ale oba musíte do manželství vstupovat poprvé – tj. ani jeden nesmí být rozveden.

Může to být moc hezké, i když bych asi svatbu v kostele nechtěla, nejsem věřící.
A jak to je pak s rozvodem? Nikdy přece nemůžete vědět, že to vyjde na 100%.

Naštěstí to už mám za sebou a hned dvakrát. Tedy tu svatbu 🙂

Poprvé jsem se vdávala v kapli v konventu Plasy, bylo to úžasné, ta akustika, svíčky… No ale manžel nestál za nic. Podruhé jsem si chlapa vybrala dobře a ochotně s ním pěšky odkráčela na místní obecní úřad. Nemělo to chybu – a naše manželství taky nemá 🙂

Tak hodně štěstí!

Svadba v kostole.
Obaja musia byť krstení a prvomanželia.

Deli to nakousla-známý je nevěřící a jeho žena věřící,čili měli svatbu v kostele,ale pokud vím,tak svatba v kostele potom rozvod nepřipouští.

tak musíte začít věřit, tj podstoupit křest, první a další přijímaní etc etc, tedy obrátit se na víru.

o čmž bych uvažoval možná vážněji jako o sňatku samotném.
žít přece můžete spolu i bez s)atku, dokonce i mít děti a smlouvu o majetku.