Jak je to možné, že jakmile člověk dostane rozum, tak se optimista promění v pesimistu?

Rozdílnost vnímání je dána především způsobem myšlení, neboť myšlení ovlivňuje emoce, emoce chování a to naše zdraví.

" Pesimista vidí problém v každé příležitosti, optimista vidí příležitost v každém problému."Winston Churchill

Ale člověk nemusí být zarytý optimisita ani pesimista,. Teba v práci se mu daří dobře, ale vidí, jak se kolem něho chovají ostatní, ničeho si neváží a urážejí, neváží si toho, co mají, , podváděšjí , takže se optimista stane pesimistou. vidí pak vše negativně,

Na všechny životní situace lze pohlížet z různých úhlů pohledu. Jedna a ta samá věc může někoho vyvést z míry a dovést ho k agresi, vzteku, smutku nebo beznaději. Někoho jiného nechává ledově klidným a naopak je tento člověk (na té samé události) schopen vidět něco přínosného. První osobnost bychom mohli označit za pesimistu a tu druhou za optimistu. Neuvědomí si, že konec je začátkem něčeho nového,

Mnoho lidí si myslí, že jsou nám tyto charakterové a osobnostní vlastnosti předem určeny. Někdo je dokonce názoru, že jsme optimistický či pesimistický pohled zdědili. Na tom je kus pravdy. Pohled na svět jsme skutečně převzali z prostředí, ve kterém jsme vyrůstali. To ovšem neznamená, že to není v našich silách změnit.

Z toho plyne, že je třeba změnit způsob myšlení a zpochybnit negativní myšlenky, být objektivní. Je dobré si napsat negativní myšlenku a přemýšlet o tom, jak byste odpověděli, kdyby vám někdo jiný řekl tuhle myšlenku. Je pravděpodobné, že byste mu ji vyvrátili. Je snažší vyvrátit negativitu u někoho jiného než to udělat pro sebe.

Proto je třeba si uvědomit, že je lepší kráčet životem s úsměvem , než se hroutit maločkostíl.

Takže např. stejný čklověk může být optimista – má naději, že bude líp, ale i pesimista , protoýe zároveň říká, že se něco může pokazit ještě víc. Mluví o realitě, o níž neví, jak dopadne, „Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.“
Vždy se nedaří, jak se daří má. Nebo když se podaří, jak se dařit má… bude líp
Vždy záleží na tom, co očekáváme, .

.

Upravil/a: annas

To je jednoduché. Označení PESIMISTA vymysleli OPTIMISTÉ pro REALISTY. 😁

Tato otázka je zřejmě motivována pesimistickým pohledem na svět, který může často přijít s věkem nebo zkušenostmi. Toto není však universální pravidlo – existují mnozí, kteří se s věkem a rozumem stávají více optimistickými.

Pesimismus často pramení z porozumění komplexnosti světa a uvědomění si potenciálních problémů, které můžeme čelit. Když jsme mladí, jsme často optimističtí, protože žijeme v relativní nevědomosti a nejedná se o náš problém. Jakmile začneme pochopit více o světě, můžeme se stát pesimističtějšími, protože vidíme, jak je vše složité a jak mnoho věcí může jít špatně.

Je důležité si uvědomit, že pesimismus a optimismus nejsou nezvratné. Tito stavové mění se podle našich zkušeností a pohledu na život. Je také důležité rozlišovat mezi konstruktivním pesimismem, který nás nutí plánovat a připravovat se na nejhorší, a ničivým pesimismem, který nás paralyzuje a brání nám v pokroku.

Nakonec, důležité je najít rovnováhu. Příliš mnoho optimismu může vést k naivitě a špatnému rozhodování, zatímco příliš mnoho pesimismu může vést k strachu a paralýze. Dosáhnout této rovnováhy vyžaduje moudrost a často to přijde s věkem a zkušenostmi.

Ano, pesimismus jde často s rozumem ruku v ruce, zatímco optimista nemá na rozum čas, protože ten si žije optimisticky. Je to stejná situace, jako že jedni si na tomto světě budou prostě stále požívat a požívat, a druzí ne a ne. Ti jedni často na úkor těch druhých. Kdo je hloupý? Kdo ten chytrý? Dokud tohle samotným poživačným nedojde/nedocvakne, tak nevíme a nevíme. Hotovo, vybavené.