Jak je mozne, ze vysokoskolsky profesori (nezpravne) uzivaji zajmena tento, tato, toto, tuto (viz.vety)…???

Odpoveď byla označena jako užitečná

Sice nejsem profesionální češtinář jako Annas, ale příklad, který jsi teď uvedl je zcela přesný a mně pochopitelný hned na první přečtení.
Nemám proto pocit, žeby se vyjadřovali nesprávně či nepřesně, naopak.
Možná ti chybí něco málo ze školní češtiny, nebo ti zcela nerozumím. ☹

Jak je to možné ? Vysvětlení je zcela prosté. Někteří češtinu ovládají bravurně, jiní mizerně. Bohužel, tady to zřejmě nevyřešíme. Poslechni si někdy jaké čeština se používá v mediích.

oni se totiž tak snaží znít leckdy až šroubovaně odborně a spisovně, až z toho nezřídka vyleze paskvil.

Špatně se mně na toto téma píše. Nechci se nikoho dotknout ani znevažovat znalosti odborníků, ale bohužel ne každý odborník je znalec českého jazyka, pokud jde o jeho normu.

Je vidět např. i u „nejazykových“ bakalářských nebo diplomových prací, že yjadřování většinou nehraje žádnou roli.. Když na práci náhodou narazím na netu, občas zírám. Opravovala jsem před 2 lety bakalářskou práci (mám pocit že šlo o sociologii. Náhodou při vyhledávání odpovědi na otázku na Odpovědích jsem na ni narazila na netu, jenže stylistické chyby zůstaly neopravené, práce přijata… Bez komentáře.

Když chodil ředitel (češtinář) na hospitaci, vytýkal vyučujícím odborných předmětů nespisovné vyjadřování. Stejně jako to, že na ně nedbali rovněž u studentů. Pomíjím odbornost, zmiňuji je jazyk..

Je pravda, že odborné vyjadřování je hutnější. To vede často i k nepochopení textu – nadměrné hromadění jmenných konstrukcí.atd.

Jedním z nešvarů je zmiňované nesprávné využívání zdvojených zájmen jako podmětu nebo v uvedené větě předmětu, když jde o přívlastek. Opět by mělo být – tuto hodnotu vyjádřit nebo vyjádřit ji … Objevuje se i v tisku.

Hojně se užívalo v 19. století, stejně jako zájmeno onen.

" Zdvojená zájmena se chovají jako podstatná jména v podmětu i přísudku, mají tedy samostatné postavení. Je to prostředek nečeský (germanismus) a zcela zbytečný", uvádějí jazykovědci. Ve staré češtině se toto zájmeno používalo v řeči jako vložka při mluvení, takže i v tomto případě jde o pozůstatek minulosti…

Ak chcem kritizovať niekoho z nedodržiavania spisovného jazyka, musím v prvom rade sama tento spisovný jazyk ovládať a dodržovať! (sk)
Pokud chci kritizovat někoho z nedodržování spisovného jazyka, musím v první řadě sama tento spisovný jazyk ovládat a dodržovat! (cz)

Čeština se od mnoha jazyků vyznačuje i diakritikou, to v otázce nevidím (že by to byl mobil bez diakritiky?)
K otázce:
„vysokoškolsky profesoři (nezpravne)“ – je použito množné číslo „vysokoškolští profesoři (nesprávně)“
„Mezní hodnota te ktere sluzby a tuto“ v knížce je to správné, je zde skryté slovo „hodnota“, ale významově je to správně, jde o „tuto konkrétní limitní hodnotu“
Nestačí jen číst, to dokáže každý, kdo absolvoval alespoň první stupeň základní školy. Třeba nejen číst, ale i přemýšlet nad významem textu. Odborný text není beletrie pro oddychové čtení.
Doplňuji:
Pokiaľ chcem ovládať ktorýkoľvek jazyk, musím dokázať v tom jazyku myslieť, poznať jeho zákutia. Toto je ale problém, nielen ľudí, pre ktorých daný jazyk je cudzí, ale aj, žiaľ, tých ktorým je tento jazyk prirodzený, materinský. Vidíme to nielen tu, ale aj v médiách i na ulici, ba čo je smutné aj v odbornej literatúre, akoby dobrá znalosť jazyka sa pokladala za niečo dehonestujúce*.

• dehonestovať, -uje, -ujú nedok. i dok. (koho) zneucťovať, zneuctiť, znevažovať, znevážiť: dehonestujúce postavenie

Upravil/a: led