Jak je možné že mám takový strach z policie ČR nebo tak když jejich heslem je pomáhat a chránit?

Jo, jo, pomáhat a chránit. Jenže nikdy nevíš, komu budou pomáhat a koho budou chránit. Odvolávání se na nějaká práva a zákony je ošidné. Copak bylo málo případů, kdy byli policisté souzeni, odsouzeni či alespoň nějak postižení? Bylo to možné zhlédnout i v naší veřejnoprávní TV.
Ten pocit strachu je normální a řekl bych i žádoucí, aby „cajti“ měli respekt. Jinak by se jim každej hajzl vysmál do ksichtu. Já, když jedu autem a potkám policajty (event. je spatřím jet za sebou ve zpětném zrcátku), mám taky takový zvláštní pocit provinění, aniž bych cokoliv spáchal. A hned zkontoluji na palubce světýlka, mrknu na rychloměr a přemýšlím, jestli jsem dodržel bezpečný boční odstup od cyklisty, … 🙂

Upravil/a: orwell

Jak je možné, že mám od dětství takový strach z klaunů, když jejich úkolem je bavit? 🤔

Uniforma holt budi v nekterych lidech respekt.

Protože ti život mohou pěkně „osladit“, pokud budeš porušovat zákony. Jestliže zákony dodržovat budeš, měl bys být relativně v klidu.

1. Něco protiprávního jsi určitě spáchal, už z logiky věci, že jsi absolutní právní nihilista, no a k tomu blbý. Protiprávní ale neznamená trestný a priori. Ale to je to, co říkám: pro tebe je právo značka jogurtu. 😅
2. Odpověď na tvou otázku: protože jsi pacient se vším, mimo jiné také s hlavou a mimo jiné jsi tady několikrát předvedl, že rozličné illuse, halucinace, bludy atp., jsou součástí portfolia projevů tvých rozličných chorob. K tomu jsi naprosto a dokonale irracionální člověk, žiješ ve svým světě jinak vymyšleném, řídíš se pocity, dojmy, stavíš na domněnkách, protože reality se bojíš. Tvůj psychologický profil je, vlastně, docela jednoduchý.

No a tak se nediv, potom – ale, že se budeš dostávat do permanentní diarchie s realitou. Ta je, totiž, taková, že ti to rozhodně nikdo nebere, ale taky to nikoho nezajímá.

Naše carabineros rozhodně nepatří k tomu nejlepšímu na světě, ale taky ne k tomu nejhorší, je to takový střed. Není to violador en tu camino, ale taky to není amigo en tu camino. Trápí je korrupce, personální problémy, šílená byrokracie a byrokratismus – jsme jedna z nejprofislo­vanějších zemí na světě, na ulici to ale nepoznáš, protože je, na řadové policisty, tuna funkcionářů.

To ale tebe nezajímá, ty máš domněnku, předsudek, se bojíš, hotovo. Tak to pořád neřeš, beztak vyřešíš prd! 🙄🤪🤓

V první řadě to s policií ani nemusí moc souviset (s reálným stavem), jako spíš s tvými pocity, představami a dojmy… otázka psychiky, citlivosti, mentality.
Taky přítomnost policie, či jejich zvýšená aktivita může podvědomě ihned vyvolávat dojem, že se něco stalo nebo děje, případně i chystá (nehoda a něco špatného, ohrožení atd). Proto ty obavy.
Pak taky hlídají, kontrolují, pozorují /prověřují (v jisté míře, minimálně „se dívají“)… v rámci prevence. To pak může některým připadat, že „buzerují“ nebo „nemají nic lepšího na práci“. Hlavně u dopravní policie, ale nejen u nich.

V druhé řadě je to prostě autorita a jistá síla, a budí respekt. Což může být oboustranné, totiž vzbuzovat obdiv a úctu, ale taky i třeba strach. Uznání tam je, ale klidně i jistá obezřetnost. Koneckonců je to ozbrojená složka státu, která mj. udržuje pořádek a bezpečnost, a to i třeba za použití síly. Obzvlášť při stíhání a jejich boji s kriminalitou.
Navíc ani nemusíš být viník, abys byl podezřelým nebo byl ve špatnou dobu na špatném místě. Nebo se jen zapletl do nějaké policejní akce.

S oběma může pak souviset role médií, pověsti a některých zpráv (ojedinělé případy, spíše vzácné) o policejní brutalitě, policejním státě apod. Hlavně taky mimo Česko.

Upravil/a: Disraeli

Je možné, že pocity strachu nebo úzkosti, které cítíte, mohou být způsobeny různými faktory. Může to být důsledek negativní zkušenosti s policií v minulosti, mediálního zobrazení policie, stresu nebo obav z konfrontace či autority.

V závislosti na intenzitě a trvání těchto pocitů může jít o specifickou fobii zvanou „policefobie“. Je to strach a úzkost spojený s policií, který může mít hlubší psychologické příčiny. Je důležité se poradit s odborníkem, pokud tyto pocity zásadně ovlivňují váš život.

Pamatujte, že policie je zde především k vaší ochraně. Pokud máte jakoukoliv negativní zkušenost s policíí, je důležité to nahlásit příslušným orgánům.

Třeba nemáš čisté svědomí.

A kdo má komu pomáhat a kdo má koho chránit ? Je to poněkud neurčité a je možné více výkladů.