Avatar uživatele
Viktorie II.

Jak je možné, že biozemědělec má větší brambory oproti dědovým? Ten je má menší, a přitom dává pouze chlévský hnůj.

Jak je možné, že bio zemědělec má větší brambory oproti dědových, který je má menší, a přitom dává pouze chl. hnůj?

Má otázka byla otevřená. Děda i bio zemědělec mají stejnou bonitu půdy, jen pole je rozdělenou strouhou a kupodivu oba sázeli druh brambor Adéla. Kdo mi tedy vysvětlí ten rozdíl? Odpověď Herjulfsona mi něco říká.

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? zjentek, aliendrone před 1204 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
paul1

Ono se říká: čím blbější sedlák, tím větší brambory. Nám se tedy tento rok také urodily i přes ne moc příznivé počasí brambory celkem slušné velikosti 😁

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Může to ovlivnit celá řada faktorů. Druh a kvalita sadby, kvalita půdy na konkrétním poli, kvalia zemědělských prací, počet místních srážek a spousta dalších věcí.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kepler

Možná má ten bioerteplák vhodnější půdu, nebo se v ní zadržuje více vláhy. Pamatuji si, že jednoho zvláště deštivého roku měli skoro všichni přímo obří brambory, ovšem s jejich kvalitou to nebylo moc valné. Jestli v tom hraje roli i odrůda, to popravdě nevím.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

Důležité je porovnat podle chuti. Největší brambory nejsou nejlepší. j

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Herjulfson

Taky jsem si toho všiml, že je to poměrně časté. Obecně si myslím, že není daleko od pravdy, že rozdíl mezi zemědělcem a bio zemědělcem je jen v tom, že ten bio hnojí v noci. Často je bio jen iluze… a věřte, že mám takovou zkušenost. Prostě se stačí dívat kolem sebe. To prostě nejde přehlédnout, když má někdo bio farmu nakoupí kuřata z bězného chovu, nechá to běhat po venku čtrnáct dnů a už to prodává jako bio.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
aliendrone

Hele, já sice opravdové zemědělství viděl zblízka naposledy v dětství (zahrádkařina či jen pouhé balkónové či zaokenní truhlíkové latifundie jsou o něčem jiném), ale pravdilo zmíněné paulem1 PLATÍ, to si pamatuji. ;) :)

Může v tom být i třeba jiná svažitost půdy – soused má políčko svažující se na jih, děda na sever a to stačí. Nebo měl soused lepší/kvalitnější sadbu (jakkoliv stejného druhu) od jiného prodejce – možností jsou mraky.

Obecně mám ale zkušenost takovou, že skutečnou příčinu asi trefil Herjulfson, stačí? ;) :D :D

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
EKSOT123

Někoho podezřívat je vždy snadné, ale moc se mi to nelíbí, protože jsem kromě rodinné zahrady, kam chemie nikdy nepřišla, pěstoval bio i ve větším. Pravda, pouze 2 roky, a je pravda, že se mi ledacos na tom systému nelíbilo, ale myslím toho dobrého bylo víc. Žádné křivárny jsem v tom nedělal a za několik nejbližších kolegů bych také dal ruku do ohně. Buď měl soused zrovna štěstí, jak píše Paul (ono na to může mít vliv takové množství věcí, že tato lidová zkušenost je výstižná), nebo tomu soused dobře rozumí a má pro to cit, nebo třeba můžete něco špatně dělat vy. Pokud jste hnojili hnojem, co by on mohl získat navíc i kdyby podváděl, hnůj má dostatek živin. Ale jednak hnojení hnojem je taky věda a dále je spousta dalších faktorů, jak píše Drap a jiní. Možná pěstujete brambory příliš často na stejném místě a půda je unavená, nebo virózní sadba, horší předplodiny, horší kultivace než soused atd. atd. Zkrátka neporadím, jen by bylo smutné držet v sobě nebo vnášet mezi lidi negativní myšlenky, když život možná nabízí něco lepšího. Sice je vždy riziko, že člověk naletí křivákům, ale zbytečný negativismus je snad ještě horší varianta.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Dochy

Těžko říct. Bonita půdy je (pokud se nemýlím) jen hodně hrubý údaj. Může tam být jinak vlhko, může tam být jiná historie a tím jak jiné složení živin, tak třeba jiné fyzikální vlastnosti té půdy,.....

Zkusili jsme se ženou dát brambory na zákon, který pár let ležel ladem (předchozí nájemce zkrátka zastárnul a neměl na zahradu sílu). Sázeli jsme pozdě a sazečkou neznámou co zbyla nějaké vzdálenější sousedce. Výsledek: Pod každým keříkem byla tak 1–2 brambory, ale každá vážila kolem půl kila (jednu jsem zkusil na kuch. váze – 635g) Akorát ty brambory byli docela prolezlé drátovci.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Pepa25

Přiznám se, že otázce nerozumím: biozemědělec hnojí chlévskou mrvou (hnojem), což je na brambory to nejlepší – a vy předpokládám taky, ne? Nebo vy nehnojíte? Tak to pak není překvapivé, že máte brambory menší …

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
da ny

Možná, ta „kejda“ pro brambory není to pravé, ořechové. Třeba by měla být spíš odleželá, půda může být přehnojená.
Každý biozemědělec nemá nezávadnou (nesprávně hnojenou) zelninu, při honbě za výnosem. Možný nedostatek minerálů aj.
Důležité je, zda Vám brambory chutnají.
„Brambory vyžadují živiny. Ideální je pro brambory jak organické, tak i minerální hnojení. Jako organické se hodí hlavně již uleželý hnůj či kompost. Z minerálních hnojiv (umělá) vsaďte třeba na cererit…“
https://www.na­sezahrada.com/sprav­na-vysadba-brambor-jako-zaklad-pro-kvalitni-urodu-a-mnozstvi/
https://www.i­receptar.cz/zah­rada/pestovani-brambor-vysadba-hnojeni-a-nastylani-travou.html

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Midoc

Ovlivnit to může i doba zasazení. Vzdálenost bramboru od sebe při sázení, hloubka výsadby, okopávání, velikost brázd.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
akaš

Vždycky se říkalo: Čím horší sedlák, tím větší brambory! Zřejmě na tom něco bude. :)

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

před 1195 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
podger

Chytrost nejsou žádné čáry. Brambory a rajčata jsou stejný druh rostlin, takže mrkni na návod na rajský – těch je plno, ale na brambory žádný – Půdu vylehčit keramzitem nebo jiným vhodným agregátem – Propustnost půdy. Prvních patnáct čísel kořenů rostliny nesmí stát ve vodě, ale vlhkost mít musí – Kombinace jílovité půdy a chlévské mrvy je ( ne vražedná ), ale místo brambor budeš sklízet rohlíčky. Až rostlina vzejde – nadzemní část do výšky 20 cm jásavá barva jarní zeleň – přehnojit dusíkatým hnojivem – klid ta kytka je tak hladová, že se přehnojit nedá a do sklizně vysaje veškerej dusík z přelehlýho vesmíru – Pak zastavit hnojení a nechat rostlinu ať si vybuduje hluboký kořeny sahající k vodě. Až teď jsem si uvědomil, že je to zároveň i návod na pěstování ganji… no je to hodně podobný.Musim končit. Hodně štěstí

před 1204 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek