Doplňuji:
Inspirovala mě zde uvedená otázka o viditelnosti či neviditelnosti
odvrácené straně Slunce, kdy jsem hledal jak je položená osa Slunce.
Ono se to tak úplně běžně neví. Rok není doba jednoho oběhu Země kolem Slunce. Rok je doba, po které se osa Země dostane do stejné polohy vůči ose Slunce. Byl by to přesně jeden oběh, kdyby se osa Země nestáčela. Jenže ona se stáčí, takže na to Země potřebuje trochu více než jeden oběh.
Takto je to vymyšlené proto, aby naše počítání času souhlasilo s ročními obdobími – kteréžto jsou závislé od polohy Zemské osy vzhledem ke Slunci.
Takže 23.7. vychází Slunce pořád na stejném místě, ať už letos nebo před tisícem let – jednoduše proto, že takto čas na Zemi měříme.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? standa, hanulka11 před 4983 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Hmotnost kg kg 5.98 × 1024 5,98 × 10 ^ 24
Průměr km 12756
Průměrná hustota kg/m3 kg / m ^
Úniková rychlost m/sec 11200
Průměrná vzdálenost od Slunce AU 1
Délka dne Země hodin 23.93
Doba oběhu (roku) pozemských dní 365.26
Naklonění osy stupně 23.4
Sklon dráhy k ekliptice degrees stupně 0
Výstřednost odchylky od kruhu 0.017
Průměrná povrchová teplota ºK(ºC) º 281 (+8)
Maximální teplota povrchu ºK (ºC) 310 (+37)
Minimální teplota povrchu ºK (ºC) 260 (-13)
Nejvyšší bod povrchu: Mount Everest km nad úrovní moře 8.8
Složení atmosféry dusík 78%, kyslík 21%, argon 1%
0 Nominace Nahlásit |
Doba, za ktorú sa poloha daného bodu na Zemi voči Slnku v dobe štartu merania počas obehu Zeme okolo Slnka dostane opäť do svojej východzej polohy, sa volá 1 pozemský rok (zjednodušene)
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |