Avatar uživatele
bloop2000

Jak daleko od povrchu Země bychom museli být abychom zažili stav bez tíže?

Jak daleko by jsme museli být a jak vlastně takovýto stav bez tíže vypadá?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? kablik před 4268 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
beer

Nepodváděj!! Otázky na AO musíš řešit totiž sama.
Že jde o podvod, je poznat tady:
http://www.jmzstri­nec.cz/soubory/6261­.pdf

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?www Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
zjentek

Dotaz: Vždycky jsem měl zato, že beztížný stav na oběžné dráze je způsoben prostě velkou vzdáleností od Země. Ale tak to prý není. V jaké vzdálenosti od zeměkoule začíná opravdový beztížný stav, kam už gravitace Země nedosahuje? Díky. (Jiří Panschab)

Odpověď: Beztížný stav na oběžné dráze skutečně není způsoben tím, že by sem již nedosahovala gravitace. Gravitační působení Země přece drží např. Měsíc na jeho dráze okolo Země – a to je jistě dále, než oběžná dráha většiny (umělých) družic. Na druhou stranu stav bez tíže můžete pocítit i u povrchu Země, například v padajícím výtahu. Jak to tedy je? Těleso je v beztížném stavu, pokud nepůsobí svou tíhou na ostatní tělesa. Bývá to tehdy, když tíhová (resp. gravitační) síla je kompenzována nějakou jinou silou (nemající původ v jiných tělesech) opačného směru. V utrženém padajícím výtahu je touto silou setrvačnost, na oběžné dráze se zase uplatní odstředivá síla kruhového pohybu družice okolo Země.

Podívejme se ještě na dosah gravitační síly. Matematicky vzato dosáhne gravitace libovolně daleko neboli je všude. Různě daleko od gravitujícího tělesa (libovolné hmotné těleso, zvolme za příklad třeba Zemi) je však gravitační síla různě silná, čím dále od tělesa, tím slabší – klesá přitom dost rychle (s druhou mocninou vzdálenosti). Pro představu si naznačme, jak velkou gravitační silou bude Země přitahovat člověka o hmotnosti 80 kg:

Na povrchu Země bude přitahován silou zhruba 787 N.

V letadle letícím typicky 10 km nad povrchem Země to bude asi 785 N (takový rozdíl člověk nepostřehne).

Na mezinárodní kosmické stanici ISS létající zhruba 360 km nad povrchem Země bude přitahován Zemí stále ještě silou 705 N, tato síla ale bude vyvažována odstředivou silou způsobenou kruhovou (ve skutečnosti mírně eliptickou) drahou družice.

Kdyby se člověk nacházel na geostacionární družici (tedy asi 35 800 km nad rovníkem), byl by přitahován už jen silou 18 N a tato síla by byla opět kompenzována odstředivou silou způsobenou kruhovým pohybem.

Ve vzdálenosti Měsíce (okolo 385 000 km), by byl člověk přitahován Zemí silou už jenom 0,2 N.

Jeden světelný rok od Země gravitační síla Země působící na člověka o hmotnosti 80 km bude už jenom tři desetimiliardtiny Newtonu.

Na okraji naší Galaxie bude tato síla zcela neměřitelná, její velikost bude už jenom 0,08 trilióntiny Newtonu.

A pro ilustraci si jěště uveďmě, že v sousední Velké galaxii v Andromedě (asi 2,5 miliónu světelných let od nás) by na vás stále působila gravitační síla Země, její účinek by však byl tak titěrně malý, že v sebepřesnějších měřeních s ním nemá smysl počítat (což ostatně nemá ani v předchozích dvou případech). Přesto tuto sílu dokážeme stále vyjádřit (0,000 000 00­0 000 000 000 000 006 N) a je tedy vidět, že ani takhle daleko není úplně nulová.

Doplňuji:
zdroj: FyzWeb

Upravil/a: zjentek

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
mosoj

Ozázka je nesprávně položena.Vznik stavu bez tíže není závislý na vzdálenosti od země, ale na pohybu tělesa.

Cituji: Beztížný stav (stav beztíže) vzniká v každé neinerciální vztažné soustavě, která se pohybuje vzhledem k Zemi se zrychlením stejné velikosti a stejného směru jako zrychlení tíhové.

Stav beztíže lze zažít při libovolném výskoku nebo seskoku. Kosmonauti tento stav trénují v letadlech, která konají vodorovný vrh. Obecně stav beztíže nastává při každém pohybu, který obsahuje jako jednu svojí složku volný pád.

Takže se nejedná o simulaci ale o normální stav bez tíže. Jenom je časově omezený.

Doplňuji:
Aby satelit dosáhl zrychlení stejné velikosti jako je tíhové zrychlení ( gravitační) musí dosáhnout 1. kosmické rychlosti 7,9 km/sec. V tomto okamžiku přestane padat a jsou splněny výše uvedené podmínky. Těleso se pak nachází ve stavu bez tíže
a tento stav trvá až do zániku satelitu.

Doplňuji:
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/v-jake-vzdalenosti-od-zeme-zacne-pusobit-tzv-stav-beztize

Upravil/a: mosoj

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Poslechni si tento experiment. Myslím že nemá cenu ti zde to rozepisovat ve videu máš vše podstatné – http://www.ces­katelevize.cz/i­vysilani/102141350­17-zazraky-prirody/211522161­700006/bonusy/560-pocit-volnosti-ve-stavu-beztize/

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
RedC22

beer: wow, ta šifra ze strany 6 mi dala docela zabrat. Docela by mě zajímalo, kolik děcek ze ZŠ to doopravdy samostatně rozlouskne.

před 4268 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
kablik

pánové, chtěl bych vidět seznam těch kteří vám co se týče stavu beztíže porozuměli

před 4268 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek