Jak být ve škole dobrý?

Je fajn, že máš touhu po zlepšení a také víš, kde je chyba. Sám sis dokonce přiznal i netrpělivost. http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/vim-ze-je-to-divna-otazka-ale
Podle toho se řiď. Tak neseď u compu a úč se – to je rada nejjednodušší. A jakou motivaci potřebuješ? Chceš být propadající pětkař? Chceš dokázat v životě něco víc, než ještě ve třiceti sedět doma u mámy a kecat po FB s „kamarádama“? Tak zvedni zadek a něco dělej. Doporučuji ti nějaké matematické doučování, třeba s šikovným kamarádem, najdi si také nějakého koníčka. Neříkej, že bez PC svět nemá cenu. Stanov si čas, kdy budeš na PC a dodržuj ho (nepřekračuj). Možná, že časem i vynecháš, to je jedině dobře. Uvidíš, že až tě chytne něco rozumného, nebo se ve škole zlepšíš, budeš mít skvělý pocit. 🙂

Matika, to je těžká věc. Jestli tě nebaví hned, tak už tě bavit nezačne. Mě vždycky bavily rovnice, bral jsem to jako takový hádanky, najít X. Je to jako hledání pokladu :) Pokud se nic nepočítalo, tak jsme hráli piškvorky. Smysl facebooku nechápu. Smysl známkování ano, hned ti ho vysvětlím. Prakticky existují jen dvě známky, známka ANO (1,2,3,4) NE (5ka neboli bajle). Jakákoli známka ANO je dobrá známka, protože tě posouvá do dalšího levelu. Známka NE ti zase hází klacky pod nohy.

Když jsem byl první den na střední škole, narazil jsem tam na učitele kterej si mě ihned začal všímat. Celou hodinu jsem totiž čuměl z vokna a pozoroval racka jak sere na parapet. Druhou hodinu mě chtěl vytáhnout k tabuli ale já mu hned řek že by to bylo stejně zbytečný, jelikož mu nemám co povědět, protože jsem si minulou hodinu z toho co říkal, nezapsal do sešitu ani čárku. Řekl mi že si u mého jména píše malou pětku, ale zatím tužkou :D :D :D a prej když se příští hodinu přihlásím, tak že mi ji mile rád opraví. Na začátku další hodiny pak na mě asi 5 minut zíral a na něco čekal, tak jsem na něj zíral taky, zkoušel jsem kdo vydrží dýl nemrknout. Vyhrál jsem. To ho asi vytočilo a vytáhnul mě opět k tabuli. Byl strašně udiven že v mé hlavě se nenachází žádné vědomosti a poprosil mě, abych se pro příště naučil to a to, a že mě se mě přesně na tohle a tohle zeptá. Příští hodina dopadla podobně, chvilka ticha u tabule ale ke konci hodiny ke mně přišel chytnul mě za rameno a nahlas povídá: „Včera jsem měl dlouhý rozhovor s Vaší třídní učitelkou ze základní školy, řekla mi o vás spoustu zajímavých věcí ale musím vás upozornit, že tady to takhle nepůjde, MY JSME PRESTIŽNÍ ŠKOLA, a jestli si myslíte že to zvládnete bez učení, tak to se šeredně pletete!“ a já mu povidám „Ale přece…sakryš..no nějak to jít musí ne?“ a on se tak jako napůl uchecht, napůl zachrochtal a dodal: „I kdyby jo, tak prolezete ze samejma čtyřkama…“ a pak chtěl jestě někdo dodat ale já mu skočil do řeči a povídám „no dyť to mě stačí, ne?“ a usmál jsem se mu do tváře.

Svět učitelů a žáků má každý svá pravidla. Žákovi, aby byl dobrým žákem, stačí znát jen to aby prolezl dál. Učitel, aby byl dobrým učitelem, musí být o jednu lekci dál než jeho žák.

Motivovat sama sebe je dost těžká věc. Zakazovat si něco je k ničemu, stejně to nedodržíš. Musíš si v tom předmětu (i když je to sebevětší volovina) najít něco co tě bude bavit. Mě nebavil přírodopis, a tak sem dělal to, že jsem si celej ten výklad učitelky nahrával na diktafon a pak doma projížděl internet a hledal v něm chyby, abych ji mohl příští hodinu před celou třídou zesměšnit. Ale to byla moje motivace, ty si musíš najít jinou.

A pokud nebdeš chápat nějakou látku, tak se pořád můžeš obrátit tady. Tady je spousta inteligentních lidí, třeba bolak…nebo…pak …no, teď mě zrovna nikdo další nenapadá. Fakt je že zas tak slavný to tady taky není, ale na čtyrku ti tady snad poradit zvládnem, na to jsme kanóni.

Nic neruš a klidně seď na kopmu dál. Mamce nic neslibuj a spokojeně dál lenoš. Vždyť se zase tak moc nic neděje. I na těžkou a hrubou práci bude zapotřebí nějaké lidi.
Se špatnými známkami slušné uplatnění, ani pořádné vzdělání nenajdeš.
Ke všemu je zapotřebí mít motivaci. Ty ji zjevně postrádáš. Pokud pro Tebe není Tvá vlastní budoucnost nejsilnější hybnou pákou, aby ses přestal flákat a začal se učit, tak nepomůže vůbec nic.

A jejda.
Keby si tak, vedel, koľko vecí ťa ešte v živote nebude baviť.
Stane sa aj to, že jednoducho nebudeš môcť povedať, toto mi nejde – ale budeš to musieť urobiť (napr. zahrabať svokru [tchyni] dobre hlboko, aby už nevyliezla, a pritom s lopatou maximálne podopieraš múr v komore).

Niektoré veci sú síce nepochopiteľné, ale matika to rozhodne nie je – vychádza z jednoduchých základov, ktoré ale musíš ovládať.
Všetko je len vec tréningu.

Nebude ťa to síce baviť, ale budeš mať príjemný pocit: „Si nejaká matika myslí, že ma dostane, kua? To teda nie!“

Držím palčeky a spomeň na veľkého V. I. Lenina:
Učiť sa, Učiť sa, Učiť sa.

Již Vladimír Iljič říkal: „Učit se, učit se, učit se“. Dodávám za za správní radu pivovaru: „Musíš se víc snažit“.

Ano jsme na tom stejně sice občas dostanu 3 nebo 2 ale mám hodně špatných známek z matiky jinak ostatní předměty chápu a docela mi jou a také by mně to zajímalo :D

Já jsem ve třeťáku na gymplu a z matiky mám též skoro samé 4 a 5, sem tam nějaká 3 nebo 2, ale lidé kolem mě chápou, že na počty už odjakživa nejsem, protože vědí, že ve všem ostatním jsem stokrát lepší. Kupříkladu na čtvrtletní klasifikaci mi vycházely jedničky a dvojky a jediná matika za čtyři bila do očí.

Na každém předmětu se najde něco zajímavého u některého méně, u některého více, u nějakých nic (v mém případě ta matika…). Tudíž, matiku musím před písemkou dřít jako kůň a co se týče toho ostatního, tak mě to zkrátka baví. Kolikrát si i k danému tématu najdu nějaký dokument, určitě pomáhá hledat si obrázky, v učebnici si barevně zvýraznit důležité pojmy, v sešitě mít pořádek atd.

Jestli jsi na základce, tak se nedivím, že tě to nebaví, já na to taky kašlala a až později se nějak nasměrovala k tomu, co bych ráda studovala i v budoucnosti. On mě i ten přestup na gympl donutil se učit, nějak jsem se „naučila učit“ :) A věř mi, že je pak velice příjemné poslouchat ze strany učitelů i spolužáků chválu a uznání.