Glykemický index

Glykemický index potravin je číselný údaj, který vyjadřuje účinek této potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi ve srovnání s referenční potravinou tj. glukózou. Čím vyšší číslo GI, tím rychleji stoupá hladina cukru v krvi a naopak. Není to totéž, co nízký či vysoký obsah sacharidů a hodnota GI se nepřekrývá ani s hodnotou kalorickou.

další informace a odpovědi ohledně diety pracující s GI na odkazu níže :)

Zdroj: http://www.or­dinace.cz/cla­nek/glykemicky-index/

Glykemický profil u potravin charakterizuje zvýšení glukózy (cukru) v krvi po požití určitého druhu potravin v určitém čase. Tyto diety jsou důležité především pro diabetiky. Co se týče nadváhy, přece jen je asi důležitější obsah tuků a eventuálně druh v daných potravinách, resp. jejich kalorická hodnota.

Glykemický index (GI) je definován jako plocha pod křivkou glykémií během dvou hodin po požití dané potraviny. Základní jednotkou je reakce hladiny glykémie na pozřenou čistou glukózu. Glukóza má tudíž GI 100 a potraviny s nižším GI než 100 způsobují pomalejší vstřebávání glukózy z potravy do krve a potraviny s vyšším GI než 100 se z tenkého střeva vstřebávají rychleji než čistá glukóza.

Z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Také potraviny s nízkým GI nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykémie, které mohou přispívat ke vzniku diabetu mellitu 2. typu (stařecká cukrovka).

Pojem kalorií či joulů je všeobecně známý, méně už je znám pojem glykemický index (GI).Sacharidy tvoří vždy základ stravy a jsou významným zdrojem „paliva“ pro organismus. Jsou nezbytné i pro správné fungování mozku. Pro náš život je tedy potřeba, aby se do buněk dostala glukoza – cukr hroznový, která je zdrojem energie.

Vstup glukozy do buněk umožnuje hormon inzulin, který je vylučován slinivkou břišní v závislosti na konzumaci potravy s vysokým podílem sacharidů s vysokým glykemickým indexem. Po konzumaci potravin obsahujících sacharidy se tedy zvýší hladina cukru v krvi. V důsledku toho se začne vyplavovat inzulín, který hladinu cukru v krvi snižuje. Při správném fungování si tělo hlídá, aby hladina cukru v krvi, tzv. glykémie, byla pokud možno stálá. Pokud je v buňce málo receptorů pro inzulin, který umožňuje vstup glukozy do buněk, zůstane nadměrné množství glukozy vstřebané z jídla v krvi, což provokuje slinivku k ještě většímu vylučování množství inzulinu, který podporuje ukládání tuku v těle.
U některých jedinců se naopak glykémie sníží více, než je optimální – dochází k tzv. hypoglykémii, tj. velmi nízké hladině cukru v krvi. Ta je doprovázena řadou nepříjemných pocitů – pocítíme vlčí hlad (hlavně na sladké), žaludek se svírá, nohy podlamují, mozek přestává sloužit, nemůžete se soustředit, jste nervózní, je vám nevolno od žaludku, někdy vás začne bolet i hlava. V takové situaci je obtížné se soustředit na práci a vycházet dobře s okolím. Všechny myšlenky se točí kolem jediného – „dejte sem něco k jídlu!“, protože vzniklé nepříjemné pocity lze potlačit další konzumací většinou sladkého jídla. Tím však opět stoupne množství cukru v krvi a nastartují se všechny výše uvedené negativní procesy. Celý proces se tedy stále opakuje, což vede ke zvýšené konzumaci potravy, především pak potravy bohaté na sacharidy. Navíc doprovodné nadměrné vylučování inzulínu podporuje ukládání tuků.
Dříve se brala pro ovlivnění hladiny cukru v krvi v úvahu mimo jiné složitost molekuly. Za „rychlé cukry“ byly brány ty, které měly jednoduché molekuly (cukr do kávy) a zvyšovaly údajně hladinu cukru v krvi rychleji než pomalé cukry, kam byly řazeny sacharidy (obiloviny, brambory, rýže), jejichž složená molekula musela být při trávení chemicky rozložena na cukr jednoduchý. Glykemický index potravin však není podmíněn složitostí molekuly sacharidu. Měřením bylo zjištěno, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více, jiné méně. To lze vyjádřit pomocí tzv. glykemického indexu (GI), který určuje, jak dalece daná potravina vychyluje po její konzumaci hladinu cukru v krvi. GI je tedy založen na rozdílné hladině cukru v krvi po konzumaci téhož množství sacharidů v různém jídle. Hodnoty GI se zjišťují experimentálně, přičemž hodnota GI = 100 je přiřazena glukóze. Čím vyšší hodnotu glykemického indexu potravina má, tím více se po jejím požití rozhoupe hladina cukru v krvi, a tím hůře pro hubnutí. Obecně lze říci, že pokud budou dva lidé držet dietu o stejné energetické hodnotě, je pravděpodobné, že zhubne více ten, který bude jíst převážně potraviny s nižším glykemickým indexem. Nutno je též vzít v úvahu, že každý je jinak citlivý na kolísání hladiny cukru v krvi, a tudíž výběr potravin s ohledem na GI je pro daného člověka různě významný.

Doporučuji si nekomplikovat život složitými výpočty. Raději se držte pár zásad a ono to půjde i bez speciálních diet.

1. Hodně jíst. Opravdu! Hlavně nedržet hladovku. Ráno se najíst nejpozději do dvou hodin od probuzení a pak se najíst (stačí jablko, muslityčinka) každé dvě až tři hodiny. Poslední jídlo min. tři hodiny před spaním.
2. Hodně pít. Nejlépe obyčejnou vodu. Případně trochu 100% džusů. Pít průběžně! Je dobré pít z velké flačky kterou má člověk pořád u sebe!
3. Vyhýbat se samozřejmě kalorickým bombám (smažený, tučný, přeslazený a to i včetně rádoby lait výrobků) Ale pozor, než se trápit je lepší si dát čtvereček čokolády jako např. odměnu po hodince cvičení 😉
4. Čím víc pohybu tím lépe. A nemusí jít hned o cvičení. Super je obyčejná svižnější chůze, plavání, tanec (tančení podložka je oparvdu super, mám taky 😁)
5. Nejdůležitější je psychika! Pokud se budete „hubnutím“ trápit, nic dobrého z toho nevzejde. Je potřeba to brát malinko s nadhledem, nejlépe s humorem. Úplně nejlepší je hubnout ze sázky nebo v kolektivu 😉

Index určuje jak moc zvedá daná potravina hladinu cukru.