Future tense

Myslíte toto?:

I (you, he, she, it, we, they) will come.
Přijd-u (-eš, -e, -eme, -ete, -ou).
„will“ je neměnné. Lze stáhnout na 'll (He'll come.).

I will not come. Nepřijdu.
„will not“ lze stáhnout na „won't“ (He won't come.).

Will he come? Přijde?
(Může mít význam zdvořilé žádosti, zvláště se zájmenem you: Will you do it, please? Uděláte to, prosím?
Pro vyjádření prostého dotazu pak použít průběhový čas: Will you be doing it? Uděláte to? Dosl. Budete to dělat?)

Will he not come? Cožpak nepřijde? (Vyjadřuje překvapení.)
(Se staženým tvarem: Won't he come?)
Pro prostý dotaz v záporu: He won't come, will he? Nepřijde? Nepřijde, nebo ano?

Stejně neměnný je tvar „shall“, též stažitelný na 'll. Použití will nebo shall se liší dle oblasti a doby. Velmi stručně: „will“ implikuje svobodné rozhodnutí (the will je vůle). „shall“ implikuje povinnost, nevyhnutelnost, zdvořilost.
I will come = Přijdu (protože chci),
I shall come = Přijdu (protože to považuji za svou povinnost).
He will come back = Vrátí se (protože se tak rozhodne),
He shall come back = Vrátí se (protože bude muset). Však on se vrátí!
Will I meet him? Uvidím se s ním?
Shall I meet him? Mám se s ním setkat?
You will take it if you want. Vezmete si to, budete-li chtít.
You shall receive my letter soon. Brzy obdržíš můj dopis (s jistotou, slibuji).
V klasické britské angličtině se jako zdvořilé v 1. osobě upřednostňuje: I shall be pleased… Budu potešen…, v lidové, americké, australské jsou tyto tvary zpravidla pociťovány jako zastaralé a dává se přednost tvarům s „will“.

Více o future simple a dalších možnostech, jak vyjadřovat budoucí děje, viz nějaká učebnice gramatiky.