Avatar uživatele
anonym

Dodržujete nějaký zvyk po babičce / předcích…/ jako např.pokřižování bochníku před prvním zakrojením, nenechat na zemi

spadlou věc a podobně?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 4888 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Ella

akorát na Vánoce – před večeří nám dětem táta nebo děda udělali medem na čelo křížek, abychom se neztratili a „někdo tma nahoře nás hlídal“ =)

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
žolik

Vánoční svátky se drží zvyký,s chlebem zacházím,se vší úctou.

Zdroj: žolík

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
barnajka

Díkybohu, že mi babička nic ze svých „zvyků“ nepředala!!! Není moc o co stát.. Jedna babička mi umřela před 20 lety, věřím tomu, že ona by mě mohla leccos naučit a o leccos obohatit. Bohužel :(
Ta druhá větev rodiny je úplně jiný extrém – tradice, zvyky, svátky..to se tu vůbec nedrží. Vánoce uznávají jen jako svátky jídla a přežírání se, o nějakým duchovnu nemají ani potuchy.
Pár nejznámějších – nejrožšířenějších zvyků držíme snad jen o těch vánocích, ale i tak jsme vždycky dost improvizovali :)) Žádný diktát tradic nebo médií, žádný povinný veselí. Když se nám nechce škrtit ve sváteční košili, klidně jsme v teplákách. Když nestíháme všechno připravit včas, klidně k večeři sedneme i v 10 večer. Hlavně, že je pohoda a je nám fajn :P Někdy pouštíme skořápky, rozkrajujeme jablíčka, házíme pantoflem. Snad nikdy nezapomeneme prostřít jeden talíř navíc. To je ale asi tak všechno, a mě to dneska trochu mrzí, protože v tradicích cítím jakousi jistotu, vědomí si svých kořenů, pouto k domovu. Tiše závidím všem těm „tradičním“ rodinám :)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Terryle

Juju, právě to pokřižování chleba. Naučil mě to táta, kterej to měl od svý maminky. Umřela, když mi byly čtyři, takže mě už nic moc naučit nestihla.
A taky se snažím neprat na Velkej pátek o Velikonocích.
Vánoční zvyky jsme držívali spíš jen tak pro zajímavost a pro tradici, dokud jsme byli s bráchou malí. A už skoro deset let zpátky je nedržíme, protože buď jsou o smrti nebo o vdávání. Poprvé jsme zvyky zrušili právě kvůli smrti, kdy u nás byla prvně babička, které krátce předtím zemřel syn a hodně těžce to nesla, tak jsme nechtěli šťourat do živého. A pak se to nějak vytratilo – a upřčímně se nezlobím. Teď by došlo zase na vdávání a to zase nehodlám řešit já. Takže jsme bez zvyků. Ale znám je a kdybych jednou dítě vychovávala, asi bych je oživila a snažila se je předat dál.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek