Dala by se tímto způsobem zhotovit svářečka?

Proč by s tím nešlo svařovat? Nicméně základ bezpečnosti při svařování a vůbec, je galvanické oddělení elektrod od sítě. To se dělá transformátorem !!!

Spíš než pro svařování je to vhodné pro elektrické křeslo.

Svařovat by tím šlo, ale až to uvidí bezpečák, bude skákat blahem.

Do třífázové zásuvky to strká proto, že tam jinou nemá. Fór je v těch elektrodách v kyblíku. Myslím, že to může fungovat. Nevýhodou je, že na elektrodě je fázové napětí.

Princip sváření je postaven především na protékajícím proudu, proto jsou svářečky konstruovány jako transformátory s pár závity na sekundárním vinutí a řízením proudu v primární části.
Jakákoliv (i amatérská) svářečka, kdy je kterákoliv z elektrod galvanicky spojena se sítí, je životu nebezpečná. I kdyby to fungovalo, je to hazard se životem!

Teda při představě, že používám TOHLE ke sváření mi „trochu lepí“.

Nejsem profík svářeč, ale asi bys s tím nic pořádně nesvařil. Jde o to, že sice oblouk můžeš vykřesat, ale…

1. Směr proudu MUSÍ být stejný, aby materiál přecházel z elektrody na svar a nikoliv naopak. (kde je usměrňovací člen?)
2. Každá elektroda je dělaná na nějakou hodnotu proudu (tlustá) a i když ten „proudový regulátor“ ze dřeva jistě nějakou regulační schopnost má, max. počet ampér je dán hodnotou jističe, takže elektroda by musela být hodně tenká.

Na vážně míněné sváření to tedy není – pokud má svar za něco stát. Je to spíš taková blbůstka. Ať se k tomu radši vyjádří profík.

Svařovat možná ano. Ale je to životu nebezpečné.
Děj na videu odhaduju, neumím španělsky (nebo co to je)
Svařovat střídavinou se může, běžně se používají rutilové elektrody. Těm slabším stačí běžně cca 30–70A.
Co se polarity týče: doufám, že na kostru vedl nulu ze zásuvky.
Dál přepdokládám, že to chtěl mít nějak odpojitelné, proto zásuvka. Klasická 230V zásuvka je dimenzovaná na 16A, Tlustej vodič do ní nedáš a slabej to dlouhodobě nevydrží. Ty kulaté zásuvky jsou v řadě velikostí 16–32–64A. Nejsem si podle videa jist,doufám, že je to alespoň ta 32A. Nicméně i ty 3×16A zásuvky se dělají na trochu silnější vodiče. Pokud by používal klasickou zásuvku, ještě by mohl mít problémy s jističi (pak má smysl použít tu motorovou zásuvku), ale on se myslím takovými podružnostmi, jako jsou jističe, nenechává omezovat.

Nad tím ani nemudruj!!!
Jde o nejlepší způsob jak se přizabít, případně i zabít. Pro boha – NE!!!
A z technického hlediska by bylo nutno mít jištění okruhu zřejmě minimálně 35–50 A i za předpokladu té „vodní“ regulace, aby bylo možno vytvořit dostatečný oblouk.
Pro svařování je nutno provést transformaci na zapalovací napětí maximálně do 80 V a svařovací proud min. 60–120 A. Napětí, po zapálení oblouku, pak klesá na cca 30–40 V.
Případně pak usměrnění. Stejnosměrným proudem se svařuje lépe.
V současné době jsou ale, v amatérských a montážních podmínkách, na svařování, nejlepší invertorové svářečky.
Jsou malé, lehké, výkonné a v současné době už i cenově výhodné. V Lídlu jsem ji koupil za necelé 3000,– Kč, hodím si ji na popruh na rameno a svařuje perfektně. Jde o svařování ss proudem s „obalovanou“ elektrodou.
A hlavně – je to BEZPEČNÉ !!! Pokud nad svařováním uvažuješ – doporučuji.