dá se ještě mluvit o originálu? Po mnoha restauracích obrazu.

Dívala jsem se do odborné líteratury – Teoretická východika muzejní prezentace . Bratislava docx – http://wwwpohil­.muni.cz

Předmět restaurovaný (např. odstranění tmavého laku na obrazu) je stále považovaný za „autentický“, přestože to zcela úplně není pravda.
Pravdu tedy můžeme posuzovat z více úhlů. Každý předmět má svoji vlastní pravdu, ať už jsme schopni ji rozeznat či ne. Obraz Rembrandta zůstane Rembrantem.
--

Podmínkou vzniku práva restaurátora je, aby restaurované dílo bylo opatřeno značkou ® s připojením jména restaurátora a roku dokončení výkonu. Značka musí být umístěna na takovém místě a takovým způsobem (např. na rubu plátna obrazu, na opěrné ploše sochy apod.), aby neznehodnocovala restaurované dílo a nevyvolávala omyl o svém účelu.

Restaurováním uměleckého díla není vytvoření uměleckého díla nebo jeho částí, které již zanikly a pro jejichž obnovení chybí podklady nepřipouštějící pochybnost o původním vzhledu díla. Restaurátor je výkonný umělec.

http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:iPA­SO128YEEJ:www­.restauro.cz/dis­kuze/restauro­vani_jako_tvur­ci_cin.htm+&cd=15&­hl=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-a

Restaurování by mělo obnovit původní vzhled originálu – nikoli originál měnit, tedy varianta „z původní malby nic nezbude“ není restaurováním…