Zákon nebo Vyhláška má platnost k určitému datu. Je-li v něm
odvolávka na předpisy „dřívější“, tak je to to, co bylo vydáno už
dříve a tento zákon to přejal. Pokud jde o „pozdější předpisy“, tak
nejspíš už někde na ministerstvu nebo ve vládě apod. leží nějaká
část zákona nebo vyhlášky, která bude znění zákona upravovat,
doplňovat nebo pozměňovat.
Češi jsou národ velmi přemýšlivý a na každý paragraf najdou kličku,
tak se zákony stále musí upravovat a doplňovat. Při tom by je ve většině
případů stačilo jenom dodržovat (a nehledat výjimky).
0 Nominace Nahlásit |
zadné dvierka vyhlášky, zákona a pod., o ktorom sa pri schvaľovaní
vie, že je nedostatočne pripravený.
Znamená to, že zákon je postupne upravovaný rôznymi vyhláškami, výnosmi
a pod., zvyčajne upresňovaný.
0 Nominace Nahlásit |
Oba předchozí přispěvatelé mimo mísu. Tak se na to pojďme podívat: Ve znění pozdějších předpisů. Vezměte si např. zákon 40/1964 Sb., občanský zákoník, a podívejte se, čím byl novelován. Je to pod datem přijetí a datem účinnosti. Uvozeno „Ve znění.“ A to jsou právě ony pozdější předpisy. V případě, že z obč. zákoníku odkazuji na paragraf, který do něj byl implementován novelou, stále odkazuji na první číslo předpisu, s dovětkem „ve znění pozdějších předpisů.“ U mezinárodních smluv je uzance jiná, ty se označují „v platném znění.“ Záměna je diletantství. To arygnoc: Vyhláška nemůže „upravovat zákon“. To ocko: Zákon se nemůže „odvolávat“ na předpisy předchozí a dále, vyjasněte si platnost a účinnost. Toť vše.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek