V ČR jsou desítky měst či vesnic, v jejichž názvu se toto slovo
nachází, znamená to vůbec něco?
Doplňuji:
Mně se to třeba zcela bez souvislosti se slovem hořet (jak říká ČRo)
nezdá, popravdě řečeno první co mě napadlo když se řekne žďár je
žár, a když jsem se kouknul do toho LEDA slovníku, tak tam taky psali
u žáru že je to od „gher-“, jak uvídíš ve 2) „..a kořene
gór/gér..“ a nebo i 1) „..německého města Görlitz..“ takže to
nějakou souvislost mít bude ne, že ty slova znějí skoro stejně?..to přece
nemůže bejt náhoda..
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 7Pro koho je otázka zajímavá? annas, zzzzz, gagaga, marci1, kavac, Nevíteto?, Agneta před 3771 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
V PSJC majdeme, že žďíár
.
1.. ČRo Plzeň vysvěluje takto:
„Zcela bez souvislosti se dnes zdá být slovo Žďár se slovem hořet.
A přece se v etymologii obecně uvádí, že jsou vlastně společného
původu. Výchozí (praslovanská) podoba slova hořet se dá rekonstruovat jako
gorěti s kořenem gor- (g se v češtině měnilo na na h). Slovo Žďár
znělo předhistoricky jako Jizgor/Jizgár nebo Jizgér. Obdobného základu je
i název (dnes) německého města Görlitz (lužického Zhořelce).
Počáteční slabika Ji- zanikla a skupina -zg- dala slovansky -ždž-,
v češtině později Žď-; a odtud říkáme Ždár.“
2. A. Erhart a R. Večerka v Úvodu do etymologie také uváďějí původ
slova žďár. stejně. Ze slovanského goreti – hořeti atd. Hláskový
vývoj je složitý, takže nebudu uvádět.
Slovo . žďár vznikl z předpony j6z (6=jer) a kořene gór/gér = původní
význam zhořelec, tj vyhořelé místo. Z obecného jména se stal název
obcí. Půda se totiž získávala vypálením lesního porostu.
„Pro úplný výklad místních jmen jsou však třeba další
informace“ – uvádějí zmiňovaní etymologové. .
–
Existovalo sloveso – zmiňuje Kott – " žďárati žgárati, , žďourati
= šťárati, štrouchati = štouchati v ohni, v peci." Takže se rozhrabával
popel. I když je to sloveso expresívní. V laštině stále sloveso
ždurať.
–
Podle slovníků – uvedeno v textu.
Doplňuji:
Jak jsem uvedla, že k původu slova „žďár“ je třeba více informací,
potvrzuje i historik R. Antonín v díle České země za posledních
Přemyslovců, Libri 2012.
Liší se autorovův názor na původ názvu obce Žďár od vysvwtlení
jazykovědců (od hořet – vypalování lesa)). Historik zase zmiňuje, že
se les kácel, ale nevypaloval. Pálil se jen odpad a křoviny.
http://www.scienceworld.cz/clovek/jazykova-perlicka-zdar/
–
Další zajímavost, která mě překvapila, že žádný staročeský ani
etymologické slovníky kromě Kottova „žďárati“ slovo žďářit a
další varianty vůbec nezmiňují. Stejně L. Vaculík v knize Dřevěná
mysl, v níž vysvětluje některé významy slov, píše, že se
k podstatnému jménu „žďár“ sloveso " ždářit" nevyskytuje.
Kdo má pravdu? Jazykovědci nebo historikové? Už se zřejmě nedovíme?
Případně diskuse
Upravil/a: annas
4 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?quentos, zzzzz, Pájo, vagra Nahlásit |
Myslím, že je to místo, kde se ždářilo. Tzn. vypaloval les, aby se mohla zakládat pole nebo osady.
0 Nominace Nahlásit |
Mám 3 etymologické slovníky, dále čerpám ze Staročeského, Kottova, Krameriova a ze staroslověnštiny.
Jedině v Úvodu do etymologie je přímo vysvětlený původ slova žďár. Opakuji, jak uvádějí nejazykové zdroje, žďářit se nikde nenajde. Jedině ždárati.
Také jsem se dívala na žár, napadlo mě to podle významu slova. jenže
pak našla vysvětlení, které jsem uvedla.
.
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí:
"žár, žárový, žároviště, žárovka. Všesl. -
p. żar, r. žar, s./ch. žâr. Psl. *žarъ je
pokračováním ie. *gu̯hēro- odvozeniny
od *gu̯her- ‘teplý, horký’,
k němuž viz :hořet.
Náhoda neexistuje, všechno je dané vývojem, hláskovými změnami atd. Existuje i podobnost se slovesem vřít, zřídlo, žárlit
Od stejného kořenu jako hořet je odvozené sloveso
„hárat“ = planout, bouřlivě se projevovat’,
rozháraný ‘neuspořádaný’. Jinak
jen slk. hárať tv. a s./ch. gárati ‘zapalovat
oheň’. Psl. *garati souvisí s *gorěti
( :hořet),"
Podst. jméno oheň nezmiňuji, to vzniklo z jiných základů, třeba
bengálský oheň, acylpyrin od pyr – čeština pýř (přírodní oheň atd.
má několik základů, z nichž vzniklo. Záleží na tom, o jaký oheň jde,
ale se slovesem hořet původem nesouvisí.
–
Mně víc vrtá hlavou sloveso žďářit. Opravdu nikde není uvedené. Klumprt
sice neuvedl zdroj, nevím, odkud čerpal, ale hledala jsem, nikde nejde
o jazykové zdroje.
V jednom zdroji jsem našla původ názvu vinice v Brně santperch = původ
z německého apelativa Sang = žďářit a Perch – Berg = kopec. Další je
skryté, takže pokusím e heldat dál.
http://books.google.cz/books?id=3lt9AAAAMAAJ&dq=etymologie%20%C5%BE%C4%8F%C3%A1%C5%99it&hl=cs&source=gbs_similarbooks
Ještě jsem hledala v Historické mluvnici. Jan Gebauer uvádí původ Žďáru ze Sarek, Sarechm ZŽár, Žžár, Žďár; Starší vysvětlení než v citovaných slovnících.
Zde je vidět základ žár – ž se změnilo v ď.
--
Podařilo se mně konečně najít sloveso vyžďářiti – hledala jsem bez koncového -i, takže proto jsem nenašla.
„vyžďářiti dok. (co) žďářením, pálením něco utvořiti“ – PSJS, SSJC
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2651 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1015 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |